Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Putinovy velmocenské „čachry“: S kým má Rusko vztahy na ostří nože a kde mu kvete pšenka?

Putinovy velmocenské „čachry“: S kým má Rusko vztahy na ostří nože a kde mu kvete pšenka?

Je víc než jasné, že po nedělních volbách se na dalších šest let stane ruským prezidentem opět Vladimir Putin. Přestože je výsledek voleb předem zřejmý, celý svět bude hlasování bedlivě sledovat. Zahraniční politika je totiž hlavním bodem Putinovy předvolební rétoriky. Jeho vztahy se zahraničím však často doprovází nepřehledné zákulisní hry a napětí. Přehled regionů, kde je ruská zahraniční politika přinejmenším komplikovaná, přinesl německý server Deutsche Welle.

Spojené státy

Přáním, aby prezidentské volby ve Spojených státech vyhrál Donald Trump, se šéf Kremlu Vladimir Putin nijak netajil. Poté, co ale Trump porazil kandidátku Demokratů Hillary Clintonovou a usedl do Bílého domu, se vztahy mezi dvěma světovými velmocemi postupně dostaly na bod mrazu.

V polovině února američtí vyšetřovatelé zveřejnili obvinění 13 ruských občanů a tří firem z pokusu ovlivnit americké volby z roku 2016. Donadl Trump v ten samý den pak vůbec poprvé ruské ovlivňování americké politiky uznal, popřel ale, že by to mělo dopad na výsledek voleb.

V očekávaném poselství o stavu země z počátku března se pak Vladimir Putin obul do Washingtonu s tím, že ustupuje od dvoustranných odzbrojovacích dohod. Zároveň USA obvinil z rozmisťování protiraket po celém světě a posouvání hranic NATO na východ. Podle slov Putina tak Rusko na jednání USA odpovídá průlomem v budování strategického potenciálu včetně nové generace těžkých mezikontinentálních raket Sarmat. Velkolepou prezentaci šéf Kremlu doprovodil celoplošnou projekcí a dovětkem: „Nechtěli nás vyslechnout, tak teď nás slyší.“

720p 360p
Rusko vs. USA

Jak pro DW vysvětluje politoložka Susanne Sphanová, zvlášť ve vztahu se Spojenými státy se Putin snaží posilovat pozici Ruska ve světě. „Hlavním nepřítelem jsou Spojené státy,“ říká odbornice s tím, že věta, kterou pronesl Putin během projevu, je součástí jeho hrozivé rétoriky vůči Západu.

Blízký východ

Během posledního funkčního období Putina svět mohl sledovat jeho zesílené angažmá na Blízkém východě, především pak ve válkou zmítané Sýrii. Putin tak neváhal vojensky podpořit syrského vůdce Bašára Asada, kterého se zároveň snaží udržet u moci. Právě na Blízkém východě je podle DW nejvíce patrná ambice Ruska stát se na poli mezinárodní politiky těžkou vahou.

Díky svému zapojení do syrského konfliktu Rusko získalo v oblasti mezi Íránem a Izraelem značný vliv, píše DW. V porovnání se začátkem války Moskva posílila vlastní pozici kromě Sýrie také v Iráku a Libanonu. Naopak Spojené státy se za administrativy Baracka Obamy začaly z Blízkého východu stahovat, a vzniklou díru tak Rusko neváhalo zaplnit.

Střední a východní Evropa

Vztahy Ruska s bývalými sovětskými republikami a satelity ležícími na východě Evropy jsou napjaté dlouhodobě, po anexi Krymu se však strach a nevraživost vůči Kremlu ještě víc prohloubily. Napětí je cítit především v pobaltských republikách – například Litva už s Ruskem přerušila téměř všechny politické kontakty. Asi 65 procent Litevců považuje Rusko za „nepřátelského“ souseda a 18 procent nevylučuje možnost, že by jejich země mohla být z východu napadena. Podobně jsou na bohu mrazu také vztahy mezi Moskvou a Varšavou. Naopak dobré vztahy Moskva udržuje se Srbskem, které z Ruska dováží energii i zbraně.

Asie

Po uvalení sankcí a následném ochlazení vztahů s Evropskou unií se ruská pozornost stále víc stáčí směrem k Číně a obě země se snaží prohloubit vzájemné obchodní vztahy. Moskva se netají snahou podílet se na budování „Nové hedvábné stezky“, která má být primárně čínsko-evropskou obchodní cestou, měla by však prospět také ruskému hospodářství.

Rusko má s Čínou mnohé společné také v jednání vůči kritikům a politickým oponentům v zemi. Obě země se v Radě bezpečnosti opakovaně postavily proti rezolucím odsuzujícím syrský režim a tvrdí, že zásahy do vnitřních záležitostí ostatních států jsou nepřípustné. Čína a Rusko se k sobě čím dál víc přibližují také vojensky a mají za sebou i několik společných manévrů například ve Východočínském moři.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1