Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Putinovy volby bez Putina. Do kampaně se osobně nezapojí, vítězství má jisté

Putinovy volby bez Putina. Do kampaně se osobně nezapojí, vítězství má jisté

Ruský prezident Vladimir Putin se prakticky nezapojí do kampaně před březnovými volbami, které rozhodnou o příští hlavě státu. Již dříve Kreml oznámil, že Putin se nebude účastnit žádné z celostátních předvolebních debat a vzdal se i využití času vyhrazeného bezplatně kandidátům v hlavních televizních kanálech. Dnes ruský vůdce odmítl osobní účast v placených předvolebních agitačních rozhlasových a televizních spotech.

Putin na rozdíl od svých sedmi soupeřů kandiduje jako nezávislý. Hlavním heslem jeho kampaně, kterou kromě rozsáhlého štábu stoupenců organizuje vládní strana Jednotné Rusko, je „Silný prezident - silné Rusko“.

Účast v celostátních předvolebních debatách ukládá v Rusku prezidentským kandidátům zákon. Omluvou, kterou zřejmě využije i Putin, je jen naléhavé pracovní zaneprázdnění. V takových případech uchazeče o prezidentský úřad zastupuje zmocněný důvěrník.

Mluvčí Putinova volebního štábu Andrej Kondrašov dnes agentuře RBK řekl, že hlavním tématem volebních spotů bude upevňování jednoty země, sociální spravedlnost a zlepšení životních podmínek obyvatel, úcta k tradicím a upevnění obranyschopnosti. Osobní účasti Putina ve volebních agitkách se ale Rusové nedočkají, počítá se nanejvýš s využitím záznamu jeho starších veřejných vystoupení.

Podle kremelských zdrojů prezident nemá zapotřebí volebního boje se osobně zúčastnit. Jeho popularita je čtyřnásobně větší, než součet preferencí všech jeho oponentů. S lehkým srdcem se Kreml rozloučil i s nápadem hlavního státního televizního kanálu reprízovat čtyřdílný oslavný seriál amerického režiséra Olivera Stonea o Putinovi. Vysílání nedoporučila ústřední volební komise.

Putinova podpora se dlouhodobě udržuje kolem 80 procent a spíš než o jeho zvolení, které je považováno za jisté, se Kreml stará o zajištění co nejvyšší volební účasti. Z těch, kteří k volbám půjdou, odevzdá hlas stávající hlavně státu podle průzkumů kolem 70 procent lidí. Na anektovaném Krymu je to dokonce 90 procent.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1