Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci požadující příměří v Sýrii. Země má za sebou krvavý únor

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci požadující příměří v Sýrii. Země má za sebou krvavý únor

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci požadující okamžité příměří v Sýrii. Trvat má 30 dní. Cílem je umožnit evakuaci zraněných a dopravit hlavně do oblasti východní Ghúty humanitární pomoc. Pro rezoluci hlasovalo všech 15 členů.

Dnešní hlasování začalo s více než dvouhodinovým zpožděním, tento týden už přitom bylo několikrát odloženo. Jednání komplikovalo Rusko, které má v Radě bezpečnosti jako její stálý člen právo veta. Na žádost Ruska byla v původním návrhu, který byl za dva týdny jednání několikrát změněn, upravena formulace ohledně skupin, jichž se příměří netýká.

Příměří se nemá vztahovat na operace vedené proti extremistům z organizace Islámský stát (IS) a teroristické sítě Al-Káida. Na žádost Ruska byla podle agentury AFP formulace doplněna o "další osoby, skupiny a hnutí spojené s Al-Káidou a IS, stejně jako další teroristické skupiny určené Radou bezpečnosti". Za teroristické skupiny ale považuje syrská vláda a Rusko, které ji podporuje, i některé povstalce, jež podporuje západní koalice.

Cílem dokumentu je umožnit dodávky humanitární pomoci a evakuaci zraněných a nemocných. Katastrofální je situace zejména ve východní Ghútě u Damašku, kterou od roku 2013 ovládají povstalci a kde je v obležení vládních jednotek na 400.000 lidí. Za poslední týden tam při bombardování syrskou armádou zemřelo podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) na 500 civilistů.

Původní text rezoluce, který byl posléze několikrát změněn, navrhli před dvěma týdny dva nestálí členové Rady bezpečnosti, Švédsko a Kuvajt. A to v souvislosti s tím, jak vládní jednotky začaly stupňovat bombardování východní Ghúty. Už od prosince armáda prezidenta Bašára Asada intenzivně bombarduje i provincii Idlib. Ta je stejně jako Ghúta pod kontrolou povstalců.

Švédský zástupce při OSN Olof Skoog dnes připomněl, že útoky na civilisty v Sýrii jsou v posledních týdnech nejhorší za sedm let trvání tamní občanské války.

Rada bezpečnosti předpokládá, že se sejde za dva týdny, aby zhodnotila situaci a plnění rezoluce.

 

Cílem dokumentu je umožnit dodávky humanitární pomoci a evakuaci zraněných a nemocných. Katastrofální je situace zejména ve východní Ghútě u Damašku, kterou od roku 2013 ovládají povstalci a kde je v obležení vládních jednotek na 400.000 lidí. Za poslední týden tam při bombardování syrskou armádou zemřelo podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) na 500 civilistů.

Původní text rezoluce, který byl posléze několikrát změněn, navrhli před dvěma týdny dva nestálí členové Rady bezpečnosti, Švédsko a Kuvajt. A to v souvislosti s tím, jak vládní jednotky začaly stupňovat bombardování východní Ghúty. Už od prosince armáda prezidenta Bašára Asada intenzivně bombarduje i provincii Idlib. Ta je stejně jako Ghúta pod kontrolou povstalců.

Švédský zástupce při OSN Olof Skoog dnes připomněl, že útoky na civilisty v Sýrii jsou v posledních týdnech nejhorší za sedm let trvání tamní občanské války.

Rada bezpečnosti předpokládá, že se sejde za dva týdny, aby zhodnotila situaci a plnění rezoluce.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1