Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Radši sirotčinec než smrt. Zoufalí Venezuelané odkládají své děti, nemají je čím nakrmit

Radši sirotčinec než smrt. Zoufalí Venezuelané odkládají své děti, nemají je čím nakrmit

Ekonomická krize ve Venezuele se v posledním roce natolik zhoršila, že zoufalí rodiče odkládají děti do sirotčinců, protože je nemají čím nakrmit. Vyplývá to z reportáže, kterou přinesl tento týden deník The Washington Post. Ačkoliv neeexistují žádné oficiální statistiky, protože autoritářská vláda popírá, že je v zemi humanitární krize, podle zjištění amerického deníku, který oslovil desítku venezuelských dětských domovů, jsou ve Venezuele stovky dětí odložených z ekonomických důvodů. 

„Nemohou nakrmit své děti. A tak je odkládají, ne proto, že by je neměli rádi, ale právě proto, že je rádi mají,“ řekla reportérovi deníku The Washington Post sociální pracovnice v dětském domově Fundana v Caracasu, kde loni přijali 144 dětí většinou z ekonomických důvodů. Přitom o rok dříve jich bylo jen 24.

Zoufalí rodiče nechávají děti i v nemocnicích či na veřejných místech. Například tříletou holčičku z domova Fundana nechala matka loni v metru s batůžkem oblečení a cedulkou, na níž byla prosba, aby ji někdo nakrmil.

„Nevíte, jaké to je, vidět vaše děti hladovět,“ začala smutné vyprávění dvaatřicetiletá Angélica Pérezová, která do zařízení Fundana odložila tříletého syna a dvě dcery ve věku pět a 14 let. Před několika měsíci přišla o práci švadleny a nyní chce hledat práci v sousední Kolumbii a s vydělanými penězi se pro děti vrátit.

Právě Kolumbie je hlavním cílem venezuelských uprchlíků. Jen v posledních dvou letech tam uteklo podle neoficiálních údajů přes milion lidí. Asi 200 000 z nich v posledních třech měsících pokračovalo do Ekvádoru, jehož hranice s Kolumbii překračuje v poslední době na tři tisíce Venezuelanů denně. S přílivem uprchlíků z Venezuely se potýká i Brazílie.

Venezuela je už několik let v hluboké ekonomické krizi, v níž se tamním obyvatelům nedostává základních potravin a léků. Značný podíl na současné ekonomické situaci má řízená socialistická politika současné vlády, která se navíc nedokázala vypořádat s propadem cen ropy na světových trzích.

Katolická humanitární organizace Cáritas nedávno informovala, že během loňského roku zemřelo ve Venezuele každý týden pět až šest dětí kvůli nedostatku potravy. Organizace odhadla, že letos hrozí smrt podvýživou asi 280 000 venezuelských dětí. Podle nevládních organizací je 60 procent dětí v zemi podvyživených.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1