Rakušané zvolí parlament. Strany lákají na ministra „pro vlast“ a škrtání peněz pro migranty | info.cz

Články odjinud

Rakušané zvolí parlament. Strany lákají na ministra „pro vlast“ a škrtání peněz pro migranty

Rakušany čekají v neděli předčasné parlamentní volby. Podle průzkumů v nich mají největší šanci lidovci (ÖVP) pod vedením mladého a dynamického Sebastiana Kurze, který v současné vládě se sociálními demokraty (SPÖ) působí jako ministr zahraničí. Druhá může skončit Svobodná strana Rakouska (FPÖ), které průzkumy přisuzují mezi 24-27 %. Z obou partají zaznívá ostrá protiimigrační rétorika. Obě podporují snižování sociálních dávek pro přistěhovalce a volají po větší ochraně rakouských hranic.

Zatímco ještě před několika týdny si pozorovatelé a komentátoři pochvalovali, že kampaň před nedělními předčasnými volbami do rakouské Národní rady, je věcná a točí se kolem relevantních témat s reálným dopadem na život Rakušanů, zejména poslední týden tímto dojmem otřásl. Strany dosluhující vládní koalice, tedy lidovci (ÖVP) a sociální demokraté (SPÖ), se navzájem osočují a očerňují a nemluví o ničem jiném než o nejnovější aféře, ve které má hlavní roli SPÖ.

Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) totiž nechala zřídit facebookové stránky s cílem zdiskreditovat šéfa lidovců, teprve jednatřicetiletého Sebastiana Kurze. Vedení SPÖ obvinění odmítá a vytrvale tvrdí, že o iniciativě svého bývalého kontroverzního poradce, Izraelce Tala Silbersteina, nic nevědělo. Bez poskvrny ale nejsou ani lidovci, kteří čelí podezření, že si platili za vynášení interních informací z SPÖ.

Jak pro ČTK uvedl politolog z Vídeňské univerzity Markus Wagner, aféry mohou ovlivnit zejména voliče obou dotčených stran a odradit je od toho, aby přišli v neděli k volbám. Velkým zklamáním by to mohlo být hlavně pro sociální demokraty, pro které je „mobilizace“ voličů důležitá. Druhou možností podle Wagnera je, že potenciální voliči rakouské sociální demokracie „utečou k jiným stranám“.

O tom, že jeho slova nemusí být daleko od pravdy, svědčí předvolební průzkumy provedené v nedávné době. Podle středečního průzkumu deníku Österreich by sociální demokracie nyní získala pouze 23 procent hlasů. S posílením naopak může počítat Svobodná strana Rakouska (FPÖ), k níž se přihlásilo 27 procent rozhodnutých voličů z tisícovky dotázaných. I přesto, že by volby podle zmiňovaného průzkumu vyhrála druhá strana současné vládní koalice – lidovci (ÖVP) – kterým průzkum předvídá 33 procent hlasů, faktickým vítězem by se stali svobodní.

Jak píší zahraniční politologové, v Rakousku se tak pravděpodobně chystá příští vládní koalice ve složení lidovců současného ministra zahraničí Sebastiana Kurze a FPÖ Heinze-Christiana Stracheho. Obě pravicové strany mají podobné postoje a shodují se například v tvrdším postoji vůči migraci.

Favorit voleb Kurz v kampani navrhl snížit měsíční sociální příspěvky pro migranty zhruba o třetinu na 560 eur na osobu a zavřít muslimské školky, které podle něj vytvářejí „paralelní společnost“. Kurz chystá i omezení příspěvků pro občany zemí EU, kteří se do Rakouska přistěhují a neprokážou, že tu dlouhodobě pracovali. Přístup do rakouského sociálního systému by měli lidé obecně získat až po pěti letech pobytu.

Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se během kampaně objevila se slogany jako „Islám k Rakousku nepatří“ nebo s požadavkem na zřízení postu ministra „na ochranu vlasti a převládající kultury“. Svobodní dále odmítají jakékoli další přistěhovalectví, chtějí omezit podíl cizinců ve školních třídách a podmiňovat přidělování obecných bytů dostatečnou znalostí němčiny.

Posun v postoji vůči migraci zaznamenali ale i sociální demokraté. Podle vídeňského politologa Thomase Meyera je to vidět například na tom, že stejně jako Kurzovi lidovci podporují zřizování přijímacích center pro migranty už v Africe, jsou pro obnovení hraničních kontrol a chtějí bojovat proti „sociálnímu turismu“.

Otázka migrace je v Rakousku citlivá hlavně proto, že 8,7 milionová země v minulosti přijala největší počet migrantů v přepočtu na počet obyvatel v celé Evropě. Přišly sem celé generace především tureckých a exjugoslávských pracovníků nebo čečenských uprchlíků. Konkrétně ve Vídni je každý desátý obyvatel narozený v zahraničí nebo je potomkem rodiče narozeného v zahraničí.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud