Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Řecká vláda posílá migranty do hotelů. „Chceme turisty, ne uprchlíky,“ brání se podnikatelé

Řecká vláda posílá migranty do hotelů. „Chceme turisty, ne uprchlíky,“ brání se podnikatelé

Řecko čeká podle odhadů rekordní sezóna a hotely mají praskat ve švech. Jejich majitelé se však obávají, aby místo hostů nemuseli v pokojích ubytovávat migranty. S tín totiž počítá nový plán řecké vlády, na kterém se dohodla spolu s OSN. „Není za tím rasismus nebo nenávist vůči cizincům. Musíme se zase začít soustředit na to, co nás nejvíce živí. Tím je turismus,“ brání se hoteliéři.

Cestovní kanceláře očekávají silnou letní sezónu. Podle jejich odhadů se hodně turistů vypraví do Řecka. Tamní ostrovy mají v hledáčku i Češi. Velký zájem je například o Kos, který se v posledních dvou letech potýkal s propadem zájmu, a to hlavně kvůli přítomnosti migrantů. Podobně jsou na tom i jiné ostrovy v Egejském moři, kde se podle řeckých úřadů v současnosti vyskytuje více než 12 tisíc migrantů. I ony se postupně vzpamatovávají a snaží se lákat turisty.

Situaci jim ale do značné míry ztěžuje nový plán, který ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) připravila řecká vláda. Ten po majitelích a provozovatelích hotelů požaduje, aby nabídli ubytovací kapacity žadatelům o azyl. Cílem je ulevit přeplněným uprchlickým táborům, kde migranti přežívají ve špatných podmínkách. Řecko si navíc vysloužilo mezinárodní kritiku za to, že nezvládlo situaci, když loni zemi zasáhla nezvykle studená zima. V noci teploty klesaly i pod bod mrazu a většinu území zasypal sníh. Ten pokryl i stany, v nichž mnozí běženci na řeckých ostrovech přebývají.

Hoteliéři se ale nápadu řecké vlády brání a na výzvy humanitárních organizací ubytovávat migranty nereagují. „Není za tím rasismus nebo nenávist vůči cizincům,“ řekl serveru Deutsche Welle předseda asociace hotelů na ostrově Chios George Misetzis. „K těmto lidem jsme byli vždy otevření a soucítili jsme s jejich tragédiemi. Musíme se ale zase začít soustředit na to, co nás tady živí. Tím je turismus,“ dodal.

Ostrov poskytl v minulosti ubytování 44 žadatelům o azyl z celkových 175. Další skupinu o velikosti přibližně 50 lidí převezl do zcela nových ubytovacích zařízení na pevnině. Podle UNHCR to ale přesto nestačí. Od začátku roku na ostrov na severovýchodě Egejského moře připlulo více než 800 migrantů, což je dvojnásobek počtu, který k jeho břehům dorazil v roce 2016.

„Mluvme vážně. Kdo si z turistů zamluví hotel nebo jiné ubytovací zařízení, pokud bude vědět, že ve vedlejším pokoji bydlí uprchlická muslimská rodina?“ řekl také Misetzis. „Už ani nepočítám případy, kdy hosté z tohoto důvodu zrušili svou dovolenou. Pokud jste na prázdninách a takovou cestu plánujete měsíce, tak poslední, co na ni chcete vidět, jsou výjevy lidského utrpení.“

Majitelé hotelů na Chiosu odhadují, že se letos dočkají 50% propadu v tržbách. I z tohoto důvodu budou nuceni slevovat. V loňském roce se jejich tržby propadly o 80 %.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1