Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Řecko opět nad propastí. Zemi trápí vysoká nezaměstnanost a přibývající sebevraždy

Řecko opět nad propastí. Zemi trápí vysoká nezaměstnanost a přibývající sebevraždy

Na papíru vypadá vždycky všechno lépe. Platí to i v případě hluboce zadluženého Řecka, které sice mezinárodní organizace chválí, že plní domácí úkoly a přijímá nutné reformy, ale reálná situace tomu stále neodpovídá. Nezaměstnanost je pořád vysoká a trápí především mladé pod 25 let. Roste taky počet sebevražd u lidí, kteří nejsou schopni dlouhodobě platit účty. O tom, co s Řeckem dál, v Berlíně jedná německá kancléřka Angela Merkelová s šéfkou Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeovou a předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. 

„Z lidského pohledu je to, co se děje v Řecku, nutné považovat za humanitární katastrofu,“ popisuje situaci redakci INFO.CZ novinářka řecké Jónské televize Dimitra Demetiová. „Včera nám do televizního studia volala žena a prosila nás, abychom natočili a odvysílali její žádost o práci. Byla tak zoufalá, že mluvila o sebevraždě,“ pokračuje Demetiová. Podobné případy jsou prý na denním pořádku.

Podle oficiálních statistik dosahovala nezaměstnanost v říjnu loňského roku 23 % a mezi mladými lidmi se přehoupla přes 44 %. Na rostoucí počet sebevražd kvůli neschopnosti splácet své účty a dluhy dlouhodobě upozorňuje řada organizací.

Řecko se do hospodářské krize propadlo v roce 2009, kdy vyšlo najevo, že si Řekové žijí nad poměry a dlouhodobě porušují pravidla EU, která musejí dodržovat všechny státy s eurem. Od země se začali odvracet investoři a Atény musely souhlasit s drastickými úsporami, aby dosáhly na potřebnou mezinárodní pomoc. Utahování opasků pocítili zejména běžní Řekové, kteří vyšli do ulic, aby dali najevo svůj nesouhlas. Situace se ještě zhoršila po odsouhlasení druhého záchranného balíčku, který mezinárodní věřitelé podmínili novými přísnějšími škrty.

Řekové nyní čerpají pomoc už ze třetího záchranného balíku, v němž mají do roku 2018 k dispozici až 86 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun). I přesto, že od počátku krize uběhlo několik let, mluvit se o ní nepřestalo. Naopak, v posledních týdnech je jako téma k hovoru stále častější.

Řecko jako strašák kancléřky

Lámat chleba se bude v létě. Řecko v tu dobu musí uhradit další splátky úvěru, ale nemá na to peníze. Aby mohlo splnit své závazky, potřebuje další půjčku. Na tu dosáhne pouze tehdy, pokud provede rozsáhlé reformy. Na jejich plnění dohlížejí experti věřitelských institucí, kteří se však nemůžou shodnout, zda si Řecko jejich razítko zaslouží.

Situaci navíc komplikují spory mezi EU a Mezinárodním měnovým fondem, který je tradičně skeptičtější a odmítá se zapojit do třetího záchranného balíčku. V Řecku místo toho působí jako neoficiální poradce. Jeho šéfka Christine Lagardeová trvá na tom, že cíle byly pro Atény nastaveny příliš vysoko, a nejsou proto udržitelné. Unii se však podobné úvahy zdají příliš pesimistické a někteří členové eurozóny po MMF chtějí, aby se do pomoci i tak zapojil. Je to také velkým přáním Německa, které považuje účast fondu na záchraně Řecka za velmi důležitou.

Tanečky věřitelů můžou být podle celé řady komentátorů nebezpečné. Něco podobného už Řecko zažilo v době, kdy se jednalo o první a druhý záchranný balík. Země eurozóny v čele s Německem nad záchranným lasem váhaly a Atény se mezitím topily ve stále hlubších problémech.

Svou roli sehrály i tehdy blížící se federální volby v Německu, které proběhly v roce 2013. Německá kancléřka se za každou cenu snažila, aby se Řecko a pomoc, kterou z většiny zaplatili němečtí daňoví poplatníci (Německo je největším přispěvatelem do unijního rozpočtu), nestaly tématy voleb.

Teď ale není situace o nic jednodušší – volby se v Německu znovu blíží. „Merkelová usiluje o čtvrtý mandát. O čtvrtém záchranném balíku pro Řecko se zatím nemluví, ale co není, může být,“ píše ve svém komentáři bruselský novinář James Crisp a připomíná nedávná slova slovenského ministra financí Petera Kažimíra: „Můžu ze své zkušenosti říct, že Řecko je tématem, kterému se v předvolební kampani chcete vyhnout“.

Crisp uklidňuje, že nynější situace je jiná, než byla před několika lety. Řecká vláda provedla celou řadu reforem a opatření. „Riziko nákazy u dalších zemí je lépe podchyceno,“ zdůrazňuje. Dodává ale, že vyřešení řecké dluhové krize není stále na dohled, a stát se proto může cokoliv.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1