Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Řecko zakázalo školní výlety do ciziny. Chudým by mohlo být líto, že nemohou také jet

Řecko zakázalo školní výlety do ciziny. Chudým by mohlo být líto, že nemohou také jet

Řecké ministerstvo školství zakázalo třídní výlety žáků středních škol do zahraničí. Zdůvodnilo to snahou, aby nebyli "traumatizováni" spolužáci, kteří by si to nemohli finančně dovolit a museli by zůstat doma.

Jak informovala agentura AP, ministerstvo reagovalo na kritiku prohlášením, že opatření se týká pouze cest s kulturním nebo výchovným cílem. Zábavných výletů, které se tradičně konají na konci roku, se to údajně netýká.

Ministerstvo levicové vlády premiéra Alexise Tsiprase opatření zavedlo v tichosti už loni na jaře, když zjistilo, jak nízká je účast žáků na cestách, protože jejich rodiny nemohou na takové akce přispívat. V zemi stižené hospodářskou krizí začaly být turistické cesty do ciziny nedostižným luxusem.

S cestami z Řecka za hranice je to očividně problematické. Opačným směrem se situace naopak významně zlepšuje. Řecko v roce 2018 očekává opět rekordní počet turistů. Za deset měsíců letošního roku podle svazu řeckých turistických kanceláří SETE přijelo do země 25,9 milionu turistů, o deset procent více než před rokem. Země je tak na nejlepší cestě překonat loňský rekord, kdy do Řecka dorazilo 27,5 milionu turistů.

Do země by tak mohlo za celý rok dorazit přes 30 milionů turistů, jak odhadl už v létě premiér Alexis Tsipras. Řecká hotelová asociace potvrzuje, že tento odhad je možné splnit a dodává, že zvláště Atény a přístavní město Soluň přilákaly v zimě velké množství návštěvníků. Nejvíce Řecko navštěvují Němci. Druhou nejpočetnější skupinou turistů v zemi jsou Britové.

Oživení turistiky je vítanou zprávou pro řeckou ekonomiku, která se v roce 2010 ocitla na pokraji bankrotu a země musela požádat o finanční pomoc. Ekonomika se od té doby propadla zhruba o čtvrtinu a nezaměstnanost v Řecku stále dosahuje více než 20 procent. Turistika se na hrubém domácím produktu (HDP) Řecka podílí zhruba 18 procenty a zaměstnává pětinu práceschopného obyvatelstva.

Příjmy z turistiky by letos mohly dosáhnout až 14,5 miliardy eur (371 miliardy Kč). Meziročně by tak stouply o devět procent.

Řecký cestovní ruch těží hlavně z nejisté bezpečnostní situace v Egyptě a Turecku. Na rozdíl od těchto zemí je Řecko vnímáno jako bezpečná destinace. Největším konkurentem pro Řecko jsou španělská letoviska, v konkurenci se Španělskem však Řecku pomáhají hlavně nižší ceny.

 

 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1