Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Referendum v Katalánsku ukázalo separační tendence v Evropě, řekl Zeman. Násilí policie nekomentoval

Referendum v Katalánsku ukázalo separační tendence v Evropě, řekl Zeman. Násilí policie nekomentoval

Referendum v Katalánsku ukázalo podle prezidenta Miloše Zemana začínající regionalizaci Evropy. Hlava státu očekává, že se od Velké Británie bude chtít odtrhnout Skotsko. Zeman to řekl v diskusi se zastupiteli na úvod své návštěvy v Ústeckém kraji. Zásah španělských centrálních orgánů proti referendu o samostatnosti bohatého Katalánska nekomentoval.

Snahy o samostatnost nejsou podle Zemana v současné době jen věcí Katalánska. „My tady teď můžeme sledovat jakousi postupnou a začínající regionalizaci Evropy. To není jen Katalánsko. To je Skotsko, které se hlásí po vystoupení Británie z Evropské unie k opakování referenda a je velmi pravděpodobné, že tentokrát Skotsko bude chtít vystoupit z Británie a vstoupit do EU. Ale je to také Padánie. Tam vzniklo poměrně silné chcete-li separatistické nebo autonomní hnutí," uvedl Zeman.

720p 360p
Katalánské referendum

Podle prezidenta je přirozené, že tendence k odtržení zaznívají z bohatých regionů. Za vlastní divokou hypotézu potom označil možné separatistické tendence v Německu. „Kdybych aplikoval toto měřítko na SRN, tak kdo by se měl jako první odtrhnout? Inu Svobodný stát Bavorsko. Já samozřejmě vůbec neříkám, že se to stane, chraň Bůh. Ale chtěl bych připomenout, že těsně po první světové válce by připraven projekt obnovy bavorského království pod dynastií Wittelsbachů. A kdyby se tento projekt realizoval, možná že Adolf Hitler měl o něco těžší cestu k moci," dodal prezident.

360p
Tvrdé střety policie a Katalánců

K násilí, které referendum v Katalánsku provázelo, se prezident nevyjádřil. Barcelona oznámila, že hlasování se zúčastnilo asi 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z celkového počtu 5,34 milionu voličů. V neděli bylo při tvrdých zásazích španělské policie proti stoupencům katalánské nezávislosti za použití obušků a gumových projektilů zraněno téměř 900 demonstrantů. Podle představitelů katalánského zdravotnictví utrpělo zranění také 33 policistů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1