Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

REPORTÁŽ: „Chceme svého premiéra!“ Puigdemontovi příznivci vzali Katalánský parlament ztečí

REPORTÁŽ: „Chceme svého premiéra!“ Puigdemontovi příznivci vzali Katalánský parlament ztečí

Až do pozdních večerních hodin zůstali příznivci katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta před budovou regionálního parlamentu v Barceloně. Kandidát na premiéra jim v projevu umístěném na sociálních sítích vzkázal, že musí zůstat jednotní. Tisíce lidí vyšly v úterý odpoledne do ulic manifestovat, když katalánský parlament odložil volbu Puigdemonta na neurčito. Původně měl být přitom zvolen právě v úterý.

Přijede z Bruselu? Nepřijede? Zadrží ho, nebo nezadrží? Možná přítomnost Puigdemonta při úterní volbě zaměstnávala Katalánce, média i policii už několik dní. Španělsko na hranicích s Francií posílilo kontroly pro případ, že by Puigdemont přijel z Belgie třeba ukrytý v dodávce, jak hádali někteří novináři. A příznivci i odpůrci separace zase na sociálních sítích nešetřili vtipy, v jakém přestrojení kandidát na premiéra hranice překoná. (Pár humorných kousků najdete v naší galerii.)

Když Ústavní soud prohlásil, že kandidát se musí na úterní jmenování dostavit osobně, předseda parlamentu Roger Torrent si vzal čas na rozmyšlenou a ohlásil, že se volba odkládá do doby, než bude mít od soudu „záruky,“ že Puigdemontovi v takovém případě nic nehrozí. Kdyby totiž teď do země dorazil, byl by nejspíš zadržen kvůli obvinění ze vzpoury. A jmenování premiéra na dálku by zase neuznal Madrid.

Vláda přes Skype

Volba měla být klíčovou událostí pro vývoj situace v Katalánsku, na akci už proto byly v ulicích nachystány tisícovky lidí, které svolaly separatistické organizace. Když skutečný Puigdemont nedorazil, vyrazili alespoň k parlamentu vyzbrojeni škraboškami papírového vůdce. O tom, kde zrovna je, spekulují dál. „Nejspíš je v Bruselu, ale nevíme, původně jsme měly přijít podpořit jeho zvolení, když se nekoná, dorazily jsme i tak, i když moc nevíme, co se bude dít dál. Chceme, aby mu zajistili, aby mohl přijet,“ říká skupina žen, která chodí na manifestace pravidelně.

„Klidně by mohl vládnout přes telekonference, messenger nebo video, žijeme ve 21. století, ale zákony na to nejsou připravené. Lepší mít premiéra na dálku než premiéra ve vězení. Stačí, že už Madrid stíhá naše další dva politiky.“ Kvůli Puigdemontovi se ale začínají v táboře separatistů oddělovat dvě linie, někteří na něm jako na jediném kandidátovi trvají, jiní jsou ochotni ho „obětovat“ v rámci kompromisu a vyřešení krize a nevadil by jim ani jiný kandidát.


Puigdemont se zatím neukázal, ale stejně je všude. I v rapovém klipu.


Vztek na Evropu, únava i odhodlání bojovat dál. Pocity, na kterých se shodují vesměs všichni účastníci manifestace. „V prosinci jsme si ve volbách zvolili vládu, kterou chceme, ale španělským fašistům se to pořád nelíbí a pořád něco mění. To nejde, musíme bojovat dál,“ říká účastnice, která přijela z Girony.

Názory demonstrantů se naopak rozcházejí v tom, jakou formu autonomie by vlastně Katalánsko mělo získat. Jedni touží po samostatné odtržené republice, zatímco druzí by radši federaci, ale s posílením pravomocí, což se podle nich zatím neděje. Od podzimu navíc mají v ruce o argument víc: „Zlobíme se na Evropu, všem jde hlavně o ekonomiku, ale nikdo neřeší lidská práva. Nikoho nezajímá, co jsme tu zažili na začátku října při střetech s policí, i když to všichni viděli v médiích,“ rozčiluje se dvojice studentů.

Chceme mít svého premiéra, nebo obsadíme parlament! Parlament patří lidu! Volali účastníci manifestace, kteří později odpoledne pronikli do parku de la Ciutadella, přestože vstupu bránila policie. Ta nakonec jen kontrolovala jejich pohyb, k vážnějším potyčkám nedošlo.

360p
Katalánsko: demonstrace na podporu Puigdemonta

Co dál

Katalánsko tak dál zůstává bez premiéra. Kdy bude nová volba, zatím není jasné. Na Ústavním soudu je, aby rozhodl, za jakých podmínek, a jestli vůbec, je jmenování Puigdemonta možné.

Ten večer umístil na sociální sítě video, ve kterém svým příznivcům vzkázal, že neexistuje žádný jiný kandidát než on, a vyzval separatistický tábor k jednotě, která se pod vlivem napjatých událostí pomalu tříští.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1