Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

REPORTÁŽ: V tunelech Jeruzaléma s izraelským ministrem, aneb Ideologie až na prvním místě

REPORTÁŽ: V tunelech Jeruzaléma s izraelským ministrem, aneb Ideologie až na prvním místě

„V tunelu přímo pod námi se schovaly poslední dva tisíce židovských vzbouřenců, kteří se v roce 70 postavili římské správě,“ ukazuje do otvoru pod sebe Zeev Elkin. Jsme na místě vykopávek, které úřady pro turisty otevřou až za několik měsíců. Ministr pro záležitosti Jeruzaléma Elkin ale vzal evropské novináře do podzemí už teď. Aby pochopili to, o čem on i další pravicoví politici nikdy nepochybovali: Jeruzalém patří – a vlastně vždy patřil – židům.

„Tito povstalci nepřežili, Římané je našli a pobili. My ale místo jejich posledního vzdoru objevili a doufáme, že se v budoucnu stane jedním z nejnavštěvovanějších míst v Jeruzalémě,“ dodává k ministrovu projevu průvodce. Stojíme společně ve veřejnosti dosud uzavřené části tzv. Města Davidova. Tedy na významném archeologickém nalezišti, které bývalo nejstarší obydlenou čtvrtí Jeruzaléma a nachází se nedaleko hradeb Starého města.

Že jde o místo mimořádného významu nejen pro archeology, ale i pro pravicové izraelské kruhy, potvrzují slova našeho průvodce, který při pohledu na východní Jeruzalém konstatoval, že v roce 1967 „díky Bohu“ skončila okupace arabské části města Jordánskem. Město bylo tehdy podle něj osvobozeno a ocitlo se pod izraelskou správou.

Nadace, co podporuje osadníky a vybírá vstupné

Ne všichni to vidí stejně: OSN považuje východní část Svatého města za území okupované Izraelem. A Palestinci se stále snaží přesvědčit světové společenství, aby jim pomohlo k nezávislému státu s hlavním městem právě ve východním, převážně arabském Jeruzalémě.

Leccos vysvětluje skutečnost, že turistický areál Města Davidova spravuje nadace „Ir David“, známá také pod jménem Elad. Ta se netají podporou židovských osadníků v jejich snaze uchytit se v převážně palestinské čtvrti Silvan, která k Městu Davidovu přiléhá. Příchod osadníků do arabského sousedství vadí nejen místní, tedy palestinským, ale i izraelským aktivistům z levicové části spektra.

„Těm, co drží osadníky v arabské čtvrti, nyní úřady svěřily do rukou židovské památky. Vlastně ty turistické areály do jisté míry spravují sami osadníci. K ´izraelizaci´ arabských čtvrtí Jeruzaléma tak nyní slouží i turistický ruch,“ konstatuje Betty Herschmanová z izraelské nevládní organizace Ir Amin, což lze zhruba přeložit jako „Město (více) národů“. Jde o levicově orientovanou skupinu, která už v roce 2010 napadla dohodu mezi izraelskými úřady a nadací Elad: podle aktivistů by státní instituce neměly předávat správu archeologických nalezišť i jiných pamětihodností skupinám s politickou agendou.

A v Jeruzalémě je politikou takřka vše. Židé s Araby bojují o každý plot, dvorek, centimetr čtvereční půdy. Židovské fondy vykupují jeruzalémské domy od jejich arabských vlastníků, kteří před hněvem souvěrců často mizí v zahraničí. Vědecký průzkum památek má mimořádný symbolický význam pro obě komunity. Ta první dokazuje, že tu sídlí odpradávna, zatímco ta druhá trvá na tom, že tu stále je.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1