Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Říká mu Bibi a radí mu přibrzdit se stavbou osad. Jaký bude vztah Trumpa a Netanjahua?

Říká mu Bibi a radí mu přibrzdit se stavbou osad. Jaký bude vztah Trumpa a Netanjahua?

Prezident Donald Trump se poprvé po svém nástupu do křesla amerického prezidenta sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Schůzku s napětím sledovali jak zahraničněpolitičtí odborníci, tak především státy Blízkého východu. Spojené státy, které s Izraelem po desetiletí udržují velmi přátelské vztahy, totiž hrají roli klíčového hráče v řešení izraelsko-palestinského konfliktu a na půdě OSN židovský stát dlouhodobě brání. Silně proizraelská rétorika zaznívala i úst Donalda Trumpa během jeho předvolební kampaně. Přestože v posledních dnech začal svou výraznou podporu některých kroků izraelské vlády mírnit, zdá se, že vztahy Spojených států a Izraele jsou na dobré cestě. Během tiskové konference po dnešním jednání obou státníků Trump o Netanjahuovi familiárně mluvil jako o „Bibim“ a potvrdil svá slova z počátku týdne, podle kterých by řešení izraelsko-palestinského konfliktu nemuselo nutně zahrnovat vznik samostatného palestinského státu. 

„Znamená to radikální odklon od americké zahraniční politiky za poslední tři prezidenty, protože od George W. Bushe byla oficiální pozice Spojených států taková, že jediným řešením konfliktu by byl vznik palestinského státu,“ vysvětluje pro INFO.CZ analytička a odbornice na Izrael a Blízký východ Irena Kalhousová s tím, že takzvané „dvoustátní“ řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelci je obecně vnímáno jako ideál a žádná ze stran za posledních 15 let nepřišla s lepším nápadem.

Odklon od této politiky považuje za nebezpečné především Palestina. Generální tajemník Organizace pro osvobození Palestiny a bývalý vyjednavač izraelsko-palestinského mírového procesu Saeb Erekat dokonce označil jakékoliv snahy zpochybnit americkou podporu dvoustátního řešení za „pohromu a tragédii pro Palestince i Izraelce“. Současný systém, kdy Palestina funguje v rámci Izraele, považuje za „apartheid“, který v 21. století nemá co dělat.  

Donald Trump na tiskové konferenci také ujistil, že Spojené státy budou usilovat o nastolení míru mezi Izraelci a Palestinci. Že ho izraelsko-palestinský konflikt zajímá dal nový šéf Bílého domu najevo už tím, že hlavním vyjednavačem míru na Blízkém východě jmenoval svého zetě Jareda Kushnera. „Pokud do této funkce jmenoval svého zetě, kterému pravděpodobně přeje úspěch, bude muset z některých ostrých prohlášení vycouvat, protože Amerika musí být alespoň zdánlivě nestranná, pokud mají ta jednání vůbec začít, natož uspět,“ říká analytička.

Z některých „ostrých prohlášení“ Trump začal ustupovat už v průběhu posledních dnů a lehká kritika na účet Tel Avivu zazněla i dnes – Trump svému protějšku doporučil, aby se při výstavbě osad na palestinském území „držel malinko zpátky“. V průběhu předvolební kampaně přitom Izrael v jeho počínání podporoval, před pár dny ale obrátil.

„Už minulý týden dal izraelským novinám rozhovor, kde pár nadšených Trumpovců v Izraeli zklamal, protože kritizoval výstavbu osad na Západním břehu a zpochybnil jeho původně prosazovaný plán, že přestěhuje americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Takže to vypadá, že začíná být víc pod vlivem pragmatických hlasů, než byl dřív,“ myslí si Kalhousová.  

Prohlášením, že by zvážil přesun americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, Trump šokoval svět během předvolební kampaně. Jeruzalém je totiž v rozporu s mezinárodním právem okupován Izraelem od roku 1967 a jako na hlavní město si na něj dělají v posledních desetiletích i Palestinci. Ambasádu tak zde nemá ani jeden stát světa a pro arabský svět je to velmi emotivní téma.

„Případné stěhování ambasády by zřejmě znamenalo poměrně ostrou diplomatickou reakci Palestinců i arabských zemí. Jeruzalém považují za budoucí hlavní město Palestiny, měli by proto pocit, že Amerika předjímá výsledky jednání. Nutno ale říct, že pokud by se ambasáda měla stěhovat, tak to bude do západní části Jeruzaléma, která zůstane izraelská, ať mírová jednání dopadnou jakkoliv,“ vysvětluje Kalhousová. Během dnešní tiskové konference však Donald Trump ke stěhování ambasády nijak nevyjádřil.

Během tiskové konference bylo zjevné, že k sobě mají Trump s Netanjahuem poměrně blízko – americký prezident hostovi z Izraele neřekl jinak než Bibi, připomněl, že se znají dlouhou dobu, a označil ho za „inteligentního muže a velkého vyjednavače“. Podle Kalhousové si jsou oba státníci názorově blíž, než byl Netanjahu s Obamou. Spojuje je především zdůrazňováním nacionalismu, který upřednostňují před spoluprací v rámci mezinárodních institucí, ale i určitá populistická rétorika.

„Za Obamy byly vzájemné vztahy skvělé. Jediné, co tam nefungovalo, byla osobní chemie mezi Netanjahuem a Obamou, ale po vojenské nebo obchodní stránce ty vztahy byly extrémně dobré. Co za nové administrativy pravděpodobně změní, bude větší přátelství na osobní bázi mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem. Ale to si přeje především Netanjahu. Zda k tomu skutečně dojde, se teprve uvidí,“ tvrdí Kalhousová.

 

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744