Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rodiny obětí ze Sandy Hook žalují výrobce zbraní. K tragédii měl přispět agresivním marketingem

Rodiny obětí ze Sandy Hook žalují výrobce zbraní. K tragédii měl přispět agresivním marketingem

Někteří pozůstalí po obětech střelby na americké škole Sandy Hook v roce 2012 nyní chtějí žalovat výrobce zbraně, kterou útočník použil. Viní ho, že k tragédii přispěl svým marketingem. Příliš šancí na úspěch ale podle expertů nemají.

Útočník Adam Lanza při útoku v prosinci 2012 zabil 20 dětí a šest dospělých. Použil k tomu zbraň s názvem AR-15, poloautomatickou civilní verzi jinak vojenské pušky s označením M-16. Právníci rodin obětí ze Sandy Hook nyní tvrdí, že společnost pochybila ve svém laxním přístupu k prodávání takto nebezpečné zbraně civilistů.

Pozůstalým vadí agresivní reklamní kampaň, která prodej zbraně doprovázela. „Remington nemusel Adama Lanzu vůbec znát, ale roky se mu dvořil. O zbrani, kterou potřebuje, nebylo pochyb,“ konstatuje právník Josh Koskoff, který rodiny zastupuje.

Koskoff zároveň zvedl ze země téma samotné podoby reklamy na zbraně. Před soudem v Connecticutu se ptal, jestli by společnosti měly propagovat své výrobky ve videohrách oblíbených mezi mladými muži.

Problémem, na který upozornili soudci, je však to, že zbraň nekupoval Lanza sám, ale legálně ji držela jeho matka. Míru, s jakou marketing Lanzu skutečně ovlivnil, zpochybňuje i část rodičů ze Sandy Hook.

„Máte tady nástroj, který je navržen pro armádu, a který je prodáván nevycvičeným civilistům s agresivním vojenským jazykem. A co se stane? Historie ukázala, že si tito lidé se sebevražednými sklony, narušení jedinci, kteří chtějí zabít mnoho lidí, vyberou právě tyto zbraně,“ praví Mark Barden, otec sedmiletého Daniela Bardena, jenž v Sandy Hook zemřel.

Žaloba se projednává jen dva týdny poté, co v USA znovu ožila debata o regulaci zbraní. Vyprovokoval ji útok na kostel v texaském městě Sutherland Springs, při němž atentátník zabil 25 osob. Na začátku října zase šílený střelec zavraždil 59 lidí. Na hotelovém pokoji, z něhož střílel, měl celkem 23 zbraní. Dnes navíc došlo ke střelbě na škole v Kalifornii, při které zemřeli čtyři lidé a útočník.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1