Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rodiny rozdělené korejskou válkou se možná znovu setkají. Soul chce vyzvat KLDR k obnově schůzek

Rodiny rozdělené korejskou válkou se možná znovu setkají. Soul chce vyzvat KLDR k obnově schůzek

 Jižní Korea chce při schůzce 8. ledna 2018 vyzvat Pchjongjang k obnově setkávání rodin rozdělených korejskou válkou z let 1950-1953. Informovala o tom agentura AFP.

Jižní a Severní Korea se minulý týden dohodly, že se jejich vysocí představitelé sejdou k jednání o možné účasti KLDR na únorové olympiádě v jihokorejském Pchjongčchangu a dalších tématech. První rozhovory mezi Korejemi od prosince 2015 se mají uskutečnit v Pchanmundžomu na linii rozdělující oba korejské státy.

"Připravujeme se na diskuzi o otázce rozdělených rodin a o způsobech snížení vojenského napětí," řekl dnes podle jihokorejské agentury Jonhap novinářům jihokorejský ministr pro sjednocení Čo Mjong-kjon, který bude stát v čele pětičlenné delegace, již Soul na schůzku vyšle.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

Stejně početnou delegaci KLDR povede Ri Son-kwon, šéf Výboru pro mírové sjednocení vlasti, který má na starosti vztahy s Jižní Koreou.

Korejská válka a následný vznik dvou znepřátelených států rozdělily miliony příbuzných, z nichž většina již zemřela. Od ozbrojeného konfliktu zůstávají obě Koreje technicky ve válečném stavu, protože válka byla ukončena pouze dohodou o příměří, nikoli podpisem řádné mírové smlouvy. Vlády v Soulu a Pchjongjangu tak svým občanům zakazují posílat si dopisy, telefonovat si či psát e-maily, pokud nemají vládní povolení.

Doposud se schůzek rozdělených rodin zúčastnilo takřka 19.000 Korejců, kteří měli možnost sejít se se svými příbuznými přímo, a dalších asi 3750, kteří si s blízkými mohli popovídat prostřednictvím videokonference.

Pravidelná setkání rozdělených rodin začala po historickém mezikorejském summitu v roce 2000 a původně se konala jednou do roka. Vzhledem k obnovovanému napětí na Korejském poloostrově v důsledku jaderných a raketových testů se ale schůzky v poslední době konají méně často. Poslední schůzka rozdělených rodin se uskutečnila koncem roku 2015.

V Jižní Koreji jsou účastníci schůzky vybíráni v loterii. Výherci se pak mohou setkat se svými dětmi, sourozenci, manželi či rodiči, kteří žijí v komunistické KLDR. Šťastlivce zpravidla doprovázejí na schůzku další jejich příbuzní. V případě osob, jimž setkání povoluje Severní Korea, jde zřejmě zřejmě o osoby věrné režimu diktátora Kim Čong-una.

Setkání zpravidla provázejí silné emoce. Ty pramení zčásti ze skutečnosti, že se příbuzní přes 60 let neviděli, zčásti z toho, že již podobnou šanci nedostanou. Žádný účastník setkání zatím nedostal takovou příležitost podruhé.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1