Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rok od dobytí Mosulu: Stoupenci Islámského státu a jejich oběti musí žít vedle sebe, chybí léky i voda

Rok od dobytí Mosulu: Stoupenci Islámského státu a jejich oběti musí žít vedle sebe, chybí léky i voda

Je to přesně rok, co irácké jednotky oznámily vítězství nad Islámským státem v Mosulu. Dobytí bašty islámských radikálů v Iráku znamenal výrazný krok směrem k definitivní porážce této brutální radikální organizace, dodnes však civilisté v největším iráckém městě trpí. Budovy jsou zpustošené, lidé žijí v bídě a mnozí nemají přístup k tekoucí vodě ani lékům. Oběti a pachatelé zvěrstev, ke kterým tu za nadvlády islamistů docházelo, navíc musí žít vedle sebe. Jak vypadá život ve městě, které v roce 2014 padlo do rukou hrdlořezů z Islámského státu?

Včera to byl přesně rok, co irácká armáda oslavovala velké vítězství. Za podpory mezinárodní koalice se jí podařilo dobýt Mosul – hlavní iráckou baštu Islámského státu. Právě ve zdejší přes 800 let staré mešitě An-Núrí vyhlásil vůdce IS abú Bakr Bagdádí na dobytých územích v Iráku a Sýrii chalífát. Památná mešita řádění radikálů nepřežila a v troskách zůstal i zbytek města – především jeho západní část, která se stala de facto neobyvatelná.

Pohled na Mosul ale vyvolává smutek dodnes. „Je to nejhorší zpustošení, jaké jsem za všechny své roky práce s UNHCR viděla. Zdejší lidé přišli o všechno: jejich domy jsou zničené,“ komentovala situaci hollywoodská herečka a zvláštní vyslankyně Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Angelina Jolie poté, co minulý měsíc Mosul navštívila. Lidé zde podle ní žijí v bídě, mnozí nemají léky pro své děti, ani přístup k tekoucí vodě či základním službám.

V katastrofální situaci se rok po osvobození Mosulu nachází i zdravotnický systém. Podle humanitární organizace Lékaři bez hranic vychází na necelé dva miliony obyvatel méně než tisíc nemocničních lůžek, ještě před začátkem bojů jich přitom bylo asi 3500. Během konfliktu totiž bylo poškozeno devět z třinácti mosulských nemocnic, jejich rekonstrukce je ale extrémně pomalá. Do zpustošeného města se přitom postupně vracejí desetitisíce lidí.

„Dostat se ke zdravotní péči je pro tisíce dětí i dospělých v Mosulu každodenním problémem. Počet obyvatel ve městě se přitom každým dnem zvyšuje. Jenom během letošního května se jich do Mosulu vrátilo téměř 46 tisíc. Zdravotnický systém se však nezotavuje a je tam proto ohromná mezera mezi dostupnými službami a potřebami rostoucí populace,“ upozorňuje vedoucí mise Lékařů bez hranic v Iráku Heman Nagarathnam.

Lékaři bez hranic zároveň varují, že kvůli nedostatku vody a elektřiny se obyvatelé Mosulu potýkají i se špatnými hygienickými podmínkami. Další riziko pak pro ně představují také poškozené domy a nástražná výbušná zařízení, obnova zdravotnických zařízení je tak podle organizace ještě naléhavější. Například v květnu způsobily padající trosky, zřícené budovy nebo pády z nestabilních staveb 95 procent všech úrazů přijatých na pohotovosti jedné z nemocnic ve východním Mosulu.

Mosul má usmíření daleko

Zdevastovaná infrastruktura však není jediný problém, se kterým se obyvatelé Mosulu potýkají. Stoupenci radikálů z Islámského státu a jejich oběti, které kvůli řádění této teroristické organizace přišly o blízké a viděly popravy na vlastní oči, nyní musí žít vedle sebe. Často proto dochází k potyčkám – i mezi dětmi.

„Děti z rodin Islámského státu a děti z ostatních rodin se spolu neustále perou – bez jakéhokoliv důvodu. Prostě se perou a pak se vzájemně obviňují,“ říká 46letý obyvatel Mosulu Ahmed Mohamed Abdulrahman pro německý server Deutsche Welle a dodává, že s návratem příbuzných radikálů z IS do města problémů přibývá. „Dobrý nápad by byl například nový fotbalový stadion, aby zde děti mohly vybít svou energii,“ říká Ahmed, který se živil jako krejčí, dnes je ale zároveň starostou jedné z mosulských čtvrtí. Před válkou zde žilo kolem 400 rodin, asi polovina se následně přidala na stranu islamistů.

„Náš problém bylo to, že Islámský stát získal úplnou kontrolu nad slabými lidmi,“ říká Ahmed, podle kterého se rok po osvobození vrátilo do trosek čtvrti 75 rodin. Stále zde ale panuje obrovská nedůvěra a zatímco někteří nechtějí přiznat, že islamisty podporovali, rodiny obětí jsou plné zášti a snaží se najít a potrestat viníky.

Během rozhovoru s německou televizí zvoní starostovi telefon – žena na druhé straně ho prosí, zda se může vrátit zpátky do města. Podobné telefonáty, kdy ho lidé žádají o možnost návratu, Ahmed vyřizuje pravidelně. „Pro mě je klíčové to, aby váš návrat přijali ostatní. Teprve pak vám mohu povolit, abyste se vrátila,“ odpovídá ženě na druhé straně telefonu. „Bohužel ale musím říct, že vás tu ostatní vidět nechtějí. Máte v rodině členy IS, i když tvrdíte opak,“ dodává razantně. Verdikt zní jasně: žena se vrátit nesmí.

Na otázku, zda je moudré bývalé podporovatele Islámského státu, kteří se ale zločinů nedopustili, izolovat, Ahmed odpovídá: „Problém je v tom, že lidé mají příliš mnoho času na to přemýšlet. Nemají co dělat, nemohou najít práci. Musíme urychleně vytvořit pracovní místa, aby lidé začali myslet jinak. Pokud budou žít jen v minulosti, bude se historie opakovat,“ varuje starosta.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744