Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rozdělená osmadvacítka? Maďaři chtějí Srbsko a Černou horu v EU co nejdříve. Němci a Francouzi jsou zdrženliví

Rozdělená osmadvacítka? Maďaři chtějí Srbsko a Černou horu v EU co nejdříve. Němci a Francouzi jsou zdrženliví

Maďarsko volá po přijetí Srbska a Černé Hory do EU už v roce 2022, vyplynulo z jednání v Sofii, kde se sešli ministři zahraničí EU a jejich kolegové ze západního Balkánu. Rychlejší integraci podporují i Polsko, Itálie a Rakousko. Zdrženlivé zůstávají Německo a Francie, uvádí agentura Reuters. Termín rozšíření EU o státy západního Balkánu tak rozděluje členské země osmadvacítky. 

Termín rozšíření Evropské unie o státy západního Balkánu rozděluje členské země osmadvacítky. Maďarsko volá po přijetí Srbska a Černé Hory už v roce 2022. Rychlejší integraci podporují i Polsko, Itálie a Rakousko. Německo a Francie jsou ale zdrženlivé. Podle agentury Reuters to vyplývá z dnešního jednání v Sofii, kde se sešli ministři zahraničí EU a jejich kolegové ze západního Balkánu.

Ministři hovořili poprvé o plánu Evropské komise, podle něhož by měly k EU v roce 2025 přistoupit Srbsko a Černá Hora. Šlo by o první vlnu rozšíření bloku na západní Balkán, po níž by později následovalo připojení dalších čtyř zemí tohoto válkou poznamenaného regionu.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó řekl, že jej načasování stanovené unijní exekutivou zklamalo. "Myslím, že 2025 je velmi pozdě. Zaslouží si mnohem rychlejší cestu k integraci," prohlásil na adresu Srbska a Černé Hory. Sám pro obě země navrhl jako termínvstupu rok 2022. Podle Szijjárta pomůže rozšíření EU na Balkán zlepšit sousedské vztahy v regionu.

Uspíšit přijetí nových členů podpořila i šéfka rakouské diplomacie Karin Kneisslová, která tak chce předejít tomu, aby v oblasti převážil vliv neevropských mocností. "Kdo bude první v Bělehradě - Čína, anebo EU? To je to, čemu musíme čelit, protože je to naše bezprostřední okolí," prohlásila.

Zdrženlivé je naopak Německo, které upozorňuje na nedostatky právního státu v nových členských zemích z východu a jihu Evropu, Bulharskem počínaje a Polskem konče.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian naznačil, že státy západního Balkánu nesplnily ještě všechny požadavky pro vstup do EU. "Je jasné, že existují podmínky (pro členství v EU) a že tyto podmínky jsou náročné," poznamenal.

Slovinský šéf diplomacie Karl Erjavec označil za nerealistický dokonce i termín 2025. Státy západního Balkánu budou podle něj potřebovat více času, než urovnají své spory a splní podmínky pro přijetí do EU.

Ze šestice západobalkánských zemí jsou Srbsko a Černá Hora na cestě k unii nejdál. Přístupové rozhovory Černá Hora zahájila v roce 2012, Srbsko v lednu 2014. Evropská komise v případě Albánie a Makedonie, které na cestě do unie "vykazují významný pokrok", je po splnění podmínek připravena doporučit začátek přístupových jednání.

Nejdále od členství v unii je Bosna a Hercegovina a také Kosovo, které jako samostatný stát neuznávají všechny země evropského bloku.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1