Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Roztržka na spadnutí? Po střelbě v Istanbulu pálí Západ i Turecko ostrými

Roztržka na spadnutí? Po střelbě v Istanbulu pálí Západ i Turecko ostrými

Na jedné straně se objevují v Německu zprávy o tom, že oběti masakru na diskotéce Reina jsou pro prezidenta Recepa Erdogana pouze druhořadé, protože slavily silvestr v rozporu s islámskými tradicemi, které zastává. Provládní turecká média se zase ostře opřela do Spojených států, některé listy je dokonce považují za hlavního viníka.

Den po novoročním útoku na diskotéku Reina v Istanbulu houstne atmosféra. Oběti střelce zůstávají tichou připomínkou novoroční tragédie, pachatel zločinu stále uniká spravedlnosti. O politickém viníkovi v mezičase spekulují média, která se postarala o poprask.

Deník Yeni Akit, který je velmi blízký prezidentovi Recepu Erdoganovi a jeho straně, vyšel v pondělí druhého ledna s šokující úvodní stranou. „Podezřelým je Amerika,“ hlásá titulek zabírající většinu strany. Některá další média pak střelbu přičítají na vrub některým členským státům Evropské unie či Severoatlantické alianci.

Ve stejném duchu se prostřednictvím svého Twitteru vyjadřuje novinář a poslanec za AKP Samir Tayyar. Ten dává do spojitosti Kurdskou stranu pracujících, organizaci FETÖ a americkou tajnou službu CIA. Všechny subjekty pak považuje za viníky novoročního teroru.

FETÖ
Informace o údajné existenci organizace zvané FETÖ (Fethullahci Terör Örgütü) se v tureckých sdělovacích prostředcích poprvé vyskytly po červencovém neúspěšném pokusu o puč. Média, především ta blízká vládní Straně spravedlnosti a rozvoje, tvrdí, že jde o teroristy stojící za pokusem o převrat, jejichž cílem je destabilizace Turecka. Údajným vůdcem organizace by měl být duchovní Fetullah Gülen, který žije od devadesátých let v USA. Kazatel opakovaně existenci organizace a jakékoliv zapojení své osoby do pokusu o puč odmítá.

Teorie o propojení Ameriky, Kurdů a FETÖ přináší i další deník blízký Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Erdogana. Yeni Safak zmíněné subjekty viní ze vzájemné spolupráce při nepovedeném puči z července loňského roku, odvolává se přitom na policejní zprávu.

Pozadu nezůstávají ani západní média, která naopak kritizují Recepa Erdogana. Podle Weltu jsou pro něj oběti atentátu pouze druhořadými lidmi. Deník tak naráží na skutečnost, že zavraždění vyrazili slavit silvestra, což je v rozporu s islámskými tradicemi.

Němečtí redaktoři zároveň tvrdí, že pár dní před atentátem opakovaně v médiích vyšla upozornění, aby lidé Nový rok neslavili. „Poslední varování. Neslavte Nový rok!,“ hlásal například titulek na přední straně pátečního vydání Milli Gazete.

Proti silvestrovskému veselí se vyslovilo rovněž Prezidium pro náboženské zvyklosti v pátečním poselství, rozeslaném do mešit v Turecku i zahraničí. „Pro věřící se nesluší, aby se poslední den roku věnovali nelegitimním praktikám, neslučitelným s našimi tradicemi, které nikomu a ničemu neprospívají. Je to k zamyšlení, pokud první hodiny nového roku tráví lidé ve víru silvestrovských oslav vycházejících z tradice jiné kultury,“ stojí v prohlášení.

Mlčení zatím zachovávají evropští a američtí politici. Ti vyjádřili svou soustrast obětem a pozůstalým po nedělním útoku, nikdo z nich se ovšem doposud nevyjádřil k obviněním tureckých médií.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1