Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

„Ruce pryč od Makedonie.“ Hádka o název vyhnala Řeky na náměstí. Moskva se raduje

„Ruce pryč od Makedonie.“ Hádka o název vyhnala Řeky na náměstí. Moskva se raduje

V Aténách protestovali desetitisíce Řeků proti tomu, aby sousední země používala jméno Makedonie. Vyřešení sporu kolem jména země by přitom umožnilo Makedonii vstoupit do NATO a v budoucnu i do Evropské unie. To se nelíbí Rusku.

Do NATO a do Evropské unie chce vstoupit Makedonie. Posílilo by to pozice Západu na Balkáně. Brání tomu ale jedna zdánlivá „maličkost“. Makedonie je země, která nemá stálé jméno – oficiálně se totiž už od získání nezávislosti v roce 1991 prozatimně jmenuje Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Změně názvu brání sousední Řecko. Nedávno se ale objevily zprávy, že problém bude brzy vyřešen. Vláda řeckého premiéra Alexise Tsiprase přestane blokovat změnu jména země, Makedonie se bude jmenovat Nová Makedonie, Horní Makedonie nebo Severní Makedonie. Letos v červenci pak dostane pozvánku ke vstupu do Severoatlantické aliance na summitu EU v květnu v Sofii se začne mluvit o její cestě do Evropské unie.

Řecký premiér Tsipras doufá, že dohoda s Makedonií bude mezi řeckými voliči brána jako jeho úspěch a zároveň tím rozloží před volbami plánovanými na příští rok opoziční stranu Nová demokracie. Její členové jsou totiž rozděleni na dva tábory – stoupence dohody s Makedonií a její skalní odpůrce. Pro by mohli být i řečtí byznysmeni. Řecko je podle deníku Financial Times největším západním investorem v Makedonii (pokud jsou započítány i nepřímé investice) a řecké firmy vlastní tamní doly, banky a jedinou makedonskou rafinérii. Dohoda s Makedonií by zároveň mohla získat Tsiprasovi „kladné body“ na Západě. Členství Makedonie v NATO by pomohlo omezit ruský vliv na Balkáně, zahrnutí Makedonie do plánovaného rozšíření EU by ukázalo, že unie je i přes vystoupení Velké Británie stále životaschopným a přitažlivým projektem. Současná makedonská vláda premiéra Zorana Zaeva je pro členství země v obou západních organizacích.

Jenže proti tomu, aby Makedonie měla ve svém oficiálním názvu slovo Makedonie, je podle včera zveřejněných výsledků průzkumů veřejného mínění 72 procent Řeků. Kromě nacionalistů jsou mezi hlavními odpůrci použití jména Makedonie jako součásti názvu sousedního státu představitelé vlivné řecké pravoslavné církve, někteří intelektuálové a například i svaz penzionovaných řeckých důstojníků. V neděli protestovalo v Aténách proti dohodě mezi Aténami a Makedonií podle policejních údajů 90 - 140 tisíc lidí. Volali přitom hesla jako „Ruce pryč od Makedonie“ a „Makedonie je řecká.“

Tsipras má navíc problém ve vlastní vládě. Proti dohodě s Makedonií je i jeho koaliční parter, pravicová strana Nezávislí Řekové (ANEL). Podle serveru Euobserver má ANEL vazby na ruskou vládnoucí stranu Jednotné Rusko a Kreml je proti členství Makedonie v západních organizacích. Moskva se snaží zabránit rozšíření Severoatlantické Aliance a nepřeje si posílení prestiže Evropské unie. Balkán přitom v Moskvě chápou jako vhodné území, kde se lze postavit vlivu NATO a ovlivňovat tamní politiku. Například na podzim roku 2016 se podle černohorských úřadů Rusko podílelo na neúspěšném pokusu o převrat v Černé Hoře.

Značná část Řeků se domnívá, že jméno Makedonie patří Řecku a označuje jeho severní část, a bojí se případných územních nároků Makedonie. K tomu přispívá i to, že v Řecku žije zhruba 2,5 milionu Makedonců, tedy o přibližně o půl milionu více, než kolik je obyvatel celé makedonské republiky. Atény se na víc přou s Makedonií a používání jména starověkého makedonské vládce a válečníka Alexandra Velikého a údajných symbolů makedonské královské dynastie. I když makedonská vláda nedávno začala v této otázce Řecku ustupovat a slíbila přejmenovat například své mezinárodní letiště, které nese jméno Alexandra Velikého.

Atény z těchto důvodů blokovaly přístup Makedonie do mezinárodních organizací poté, co tato bývalá jugoslávská republika vyhlásila v roce 1991 nezávislost. Například do OSN tak Makedonie vstoupila až v roce 1993 pod provizorním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie, který jí zůstal dodnes. Do NATO a Evropské unie se kvůli řeckému vetu nemohou dostat dosud.

Makedonci ale nejsou přímými potomky starověkých Makedoňanů, na něž odkazují Řekové a k nimž se sami hlásí. Jde o potomky Slovanů, kteří přišli na Balkán zřejmě v šestém či sedmém století našeho letopočtu. Starověké makedonské království zaniklo ve druhém století před naším letopočtem. V současné makedonské republice představují Makedonci jen něco přes 60 procent obyvatel a zbytek tvoří různé menšiny, z nichž největší je albánská. V dobách vlády osmanské říše, před rokem 2013, bylo území tehdejší Makedonie národnostně ještě různorodější. Jak připomíná týdeník The Economist, v některých jazycích se dodnes kvůli tomu pro ovocný salát používá označení Makedonie, protože je stejně pestrý jako bylo národnostní složení Makedonie.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1