„Ruce pryč od Makedonie.“ Hádka o název vyhnala Řeky na náměstí. Moskva se raduje | info.cz

Články odjinud

„Ruce pryč od Makedonie.“ Hádka o název vyhnala Řeky na náměstí. Moskva se raduje

V Aténách protestovali desetitisíce Řeků proti tomu, aby sousední země používala jméno Makedonie. Vyřešení sporu kolem jména země by přitom umožnilo Makedonii vstoupit do NATO a v budoucnu i do Evropské unie. To se nelíbí Rusku.

Do NATO a do Evropské unie chce vstoupit Makedonie. Posílilo by to pozice Západu na Balkáně. Brání tomu ale jedna zdánlivá „maličkost“. Makedonie je země, která nemá stálé jméno – oficiálně se totiž už od získání nezávislosti v roce 1991 prozatimně jmenuje Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM). Změně názvu brání sousední Řecko. Nedávno se ale objevily zprávy, že problém bude brzy vyřešen. Vláda řeckého premiéra Alexise Tsiprase přestane blokovat změnu jména země, Makedonie se bude jmenovat Nová Makedonie, Horní Makedonie nebo Severní Makedonie. Letos v červenci pak dostane pozvánku ke vstupu do Severoatlantické aliance na summitu EU v květnu v Sofii se začne mluvit o její cestě do Evropské unie.

Řecký premiér Tsipras doufá, že dohoda s Makedonií bude mezi řeckými voliči brána jako jeho úspěch a zároveň tím rozloží před volbami plánovanými na příští rok opoziční stranu Nová demokracie. Její členové jsou totiž rozděleni na dva tábory – stoupence dohody s Makedonií a její skalní odpůrce. Pro by mohli být i řečtí byznysmeni. Řecko je podle deníku Financial Times největším západním investorem v Makedonii (pokud jsou započítány i nepřímé investice) a řecké firmy vlastní tamní doly, banky a jedinou makedonskou rafinérii. Dohoda s Makedonií by zároveň mohla získat Tsiprasovi „kladné body“ na Západě. Členství Makedonie v NATO by pomohlo omezit ruský vliv na Balkáně, zahrnutí Makedonie do plánovaného rozšíření EU by ukázalo, že unie je i přes vystoupení Velké Británie stále životaschopným a přitažlivým projektem. Současná makedonská vláda premiéra Zorana Zaeva je pro členství země v obou západních organizacích.

Jenže proti tomu, aby Makedonie měla ve svém oficiálním názvu slovo Makedonie, je podle včera zveřejněných výsledků průzkumů veřejného mínění 72 procent Řeků. Kromě nacionalistů jsou mezi hlavními odpůrci použití jména Makedonie jako součásti názvu sousedního státu představitelé vlivné řecké pravoslavné církve, někteří intelektuálové a například i svaz penzionovaných řeckých důstojníků. V neděli protestovalo v Aténách proti dohodě mezi Aténami a Makedonií podle policejních údajů 90 - 140 tisíc lidí. Volali přitom hesla jako „Ruce pryč od Makedonie“ a „Makedonie je řecká.“

Tsipras má navíc problém ve vlastní vládě. Proti dohodě s Makedonií je i jeho koaliční parter, pravicová strana Nezávislí Řekové (ANEL). Podle serveru Euobserver má ANEL vazby na ruskou vládnoucí stranu Jednotné Rusko a Kreml je proti členství Makedonie v západních organizacích. Moskva se snaží zabránit rozšíření Severoatlantické Aliance a nepřeje si posílení prestiže Evropské unie. Balkán přitom v Moskvě chápou jako vhodné území, kde se lze postavit vlivu NATO a ovlivňovat tamní politiku. Například na podzim roku 2016 se podle černohorských úřadů Rusko podílelo na neúspěšném pokusu o převrat v Černé Hoře.

Značná část Řeků se domnívá, že jméno Makedonie patří Řecku a označuje jeho severní část, a bojí se případných územních nároků Makedonie. K tomu přispívá i to, že v Řecku žije zhruba 2,5 milionu Makedonců, tedy o přibližně o půl milionu více, než kolik je obyvatel celé makedonské republiky. Atény se na víc přou s Makedonií a používání jména starověkého makedonské vládce a válečníka Alexandra Velikého a údajných symbolů makedonské královské dynastie. I když makedonská vláda nedávno začala v této otázce Řecku ustupovat a slíbila přejmenovat například své mezinárodní letiště, které nese jméno Alexandra Velikého.

Atény z těchto důvodů blokovaly přístup Makedonie do mezinárodních organizací poté, co tato bývalá jugoslávská republika vyhlásila v roce 1991 nezávislost. Například do OSN tak Makedonie vstoupila až v roce 1993 pod provizorním názvem Bývalá jugoslávská republika Makedonie, který jí zůstal dodnes. Do NATO a Evropské unie se kvůli řeckému vetu nemohou dostat dosud.

Makedonci ale nejsou přímými potomky starověkých Makedoňanů, na něž odkazují Řekové a k nimž se sami hlásí. Jde o potomky Slovanů, kteří přišli na Balkán zřejmě v šestém či sedmém století našeho letopočtu. Starověké makedonské království zaniklo ve druhém století před naším letopočtem. V současné makedonské republice představují Makedonci jen něco přes 60 procent obyvatel a zbytek tvoří různé menšiny, z nichž největší je albánská. V dobách vlády osmanské říše, před rokem 2013, bylo území tehdejší Makedonie národnostně ještě různorodější. Jak připomíná týdeník The Economist, v některých jazycích se dodnes kvůli tomu pro ovocný salát používá označení Makedonie, protože je stejně pestrý jako bylo národnostní složení Makedonie.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud