Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ruské stíhačky Su-57 jako předražený a nechtěný létající komplex méněcennosti

Ruské stíhačky Su-57 jako předražený a nechtěný létající komplex méněcennosti

Nad syrským bojištěm se s pravděpodobností hraničící s jistototu prohání nový typ ruské stíhačky. Stroj páté generace nese oficiální označení Suchoj Su-57 a jeho ostré nasazení není ničím jiným než typicky velmocenskou reklamní kampaní. Jejím účelem je přimět potenciální zájemce, nyní zejména Indii, aby si tyto stroje nakoupili. O nové suchoje totiž nikdo příliš nestojí, a to nejen na mezinárodním trhu, ale dokonce ani v ruských ozbrojených silách.

Stíhačka páté generace Suchoj Su-57 je technologicky i nákladově mimořádně komplikovaný stroj. Kus vyjde na sto milionů dolarů, přitom je každý stroj prošpikovaný přístroji, jejichž hodnoty, zejména odolnost a schopnost absorbovat elektromagnetické šoky, je diskutabilní. Ruští generálové chtěli letoun se vzletovou vahou kolem pěti tun a nosností zbraní zhruba dvě tuny. Představovali si, že pro vedení potenciálních budoucích operací budou potřebovat větší množství malých, konstrukčně jednoduchých, výkonných a odolných strojů. V podstatě se hledal legendární MiG-15 pro jednadvacáté století. Pak se ale do vojenského plánování zamíchala politika a skončilo to tak, jak to skončit muselo. Malérem.

Někdy kolem roku 2001 totiž nejvyšší politická místa dospěla k názoru, že Rusko potřebuje protiváhu tehdy dokončovaného amerického projektu F-22 Raptor. Potíž je, že aby se ozbrojená moc mohla pouštět do prestižních soubojů, potřebuje mít dostatečně robustní a výkonnou surovinovou, technologickou a ekonomickou základnu.

Spojené státy se s projektem raptorů trápily dvacet let, přičemž cena každého stroje vzrostla z rozpočtovaných 65 milionů dolarů skoro na trojnásobek. Raptory trpěly nekonečnou řadou dětských nemocí. Ukázalo se například, že zcela banální nedomyšlenost na přívodu vzduchu do pilotovy masky působila, že letci během nasazení upadali do bezvědomí. Jen zjištění této maličkosti s dalekosáhlým dopadem přišlo na 24 milionů dolarů. Americké letectvo provozuje necelých 200 těchto strojů, je na ně pyšné, rádo je ukazuje, ale o plánech, podle kterých mělo být vyrobeno dva a půl tisíce F-22, se už dávno přestalo mluvit.

Američané vidí budoucnost v technologicky jednodušším stroji F-35 a v dronech. Rusko nadále pokračuje ve vývoji Su-57; jak jedovatě poznamenal ruský vojenský expert Alexandr Sarduri, celý stroj není ničím jiným než „létajícím komplexem méněcennosti.”

S desetiletím zpožděním se na syrské frontě prohání letadlo, které je na tom ještě hůř než kdysi raptory. Mimochodem, Su-57 se americkému F-22 podobá opravdu pozoruhodně už na první pohled. Čemu se naopak nepodobá vůbec, jsou původní požadavky ruské generality. Nový suchoj je enormně těžký, takže aby dosáhl požadovaných výkonů, potřebuje mimořádně silné pohonné zařízení. Aby motory ruského stroje dosahovaly požadovaného tahu, musely dostat přídavné spalování. Potíž je, že Rusové tuto technologii tak úplně „neumí,” takže motory Su-57 mají jen krátkou životnost. Rusové vyvíjejí nový typ motoru pro stíhačku páté generace, ale IZD-30, jak je pohonná jednotka označená, má do sériové výroby ještě daleko.

Su-57 měl být první ruskou neviditelnou stíhačkou – nepovedlo se ani to, alespoň ne úplně. Čelní průřez stroje neviditelný jednoduše není. Ruské zdroje tvrdí, že byl suchoje měly disponovat schopností jménem „supermanévrovatelnost.” Co přesně to je, nikdo kromě samotných Rusů neví a nedá se předpokládat, že se to někdy dozvíme.

V tomto týdnu Rusové podle všech indicií některé ze svých provozuschopných Su-57 poslali bojovat do Sýrie. Vojenský efekt takové operace je minimální, Rusové totiž mají sedmapadesátek nejspíš jen devět. Podle všeho se jedná o demonstraci schopnosti tohoto typu letadla bojovat. 

To je jasný vzkaz pro mezinárodní trhy: Su-57 se nemusíte bát koupit. Snad se dívali hlavně v Indii. Ta totiž před lety podepsala smlouvu na výrobu více než sta letounů FGFA v hodnotě 10 miliard dolarů. Jedná se prakticky o ruské stíhačky Su-57 s tím rozdílem, že některé části budou vyráběny v Indii a indického původu bude zřejmě i část avioniky a zbraňových systémů. Jenže původní indické nadšení už dávno zmizelo.

Největším problém FGFA, a tedy i Su-57, jsou špatné vlastnosti stealth, konkrétně velký čelní radarový průřez (RCS). Problém je v tom, že lopatky motorů u Su-57 nejsou nijak kryté jako u amerických stíhaček F-22, F-35 nebo dokonce i o generaci starších F/A-18E/F Super Hornet. Lopatky motorů jsou přitom zdrojem masivního radarového podpisu každého letadla.

Indický verdikt nezní pro ruskou stranu dobře: Pro splnění indických podmínek v oblasti stealth jsou nutné velké konstrukční změny, které nelze provést v stávajících ruských prototypech.

Aby vrásek na čele továrny Suchoj nebylo dost, ruská armáda si plánuje pořídit podle posledních zpráv nejvýše sedmdesát, spíše ale jen padesát stíhaček Su-57. Podtrženo a sečteno by se tak jedné z největších leteckých továren nejen v Rusku zaplatily sotva náklady na vývoj. Sice si nejde představit, že by ruská administrativa nechala fabriku zkrachovat, ale stejně to je víc než jenom nepříjemnost. Ruské továrny na vojenská letadla nyní jedou na pouhých deset procent výkonu z roku 1988. MiG se snaží prorazit s typem 35, což je vzhledem k mezinárodní konkurenci levná a efektivní varianta typu 29. Suchoje jsou na tom o poznání hůř. Slibný projekt palubního letounu odvozeného od typu Su-33 byl odložen k ledu kvůli neschopnosti ruského námořnictva stavět letadlové lodě; zahraniční zákazníci radši nakupují třeba francouzské rafaly. Je klidně možné, že Tu-57 bude posledním velkým vojenským projektem tradiční konstrukční kanceláře.

Civilní projekty jako třeba Superjet 100 se Suchojovi vedou daleko lépe než stíhačka páté generace, která přišla na svět jen proto, že ruští politici dospěli k názoru, že je věcí prestiže mít ji.

 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1