Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko chystá největší cvičení od studené války. K hranicím Evropy může vyslat až 100 tisíc vojáků

V době, kdy atmosféra ve vztazích Ruska se Západem houstne, Moskva plánuje cvičení megalomanských rozměrů. Odstrašující akce, která se za měsíc odehraje nedaleko hranic východní Evropy, by se mělo účastnit kolem 100 tisíc vojáků. Velkolepá ukázka moci, kterou budou státy NATO bedlivě sledovat, by podle odborníků mohla být největším vojenským cvičením od konce studené války.

Vojenské cvičení s názvem Západ 17 se bude konat 14. až 20. září na území Ruska, Běloruska a Kaliningradu. První ruští vojáci by však do Běloruska měli dorazit už v polovině srpna. Přestože Moskva udává čísla mnohem nižší (13 tisíc), podle analytiků by se cvičení mohlo účastnit kolem 100 tisíc vojáků.

Rusko pořádá obří vojenskou akci v době, kdy jsou vztahy se Spojenými státy na ostří nože. Kvůli údajnému vměšování do prezidentských voleb Spojené státy na Rusko začátkem srpna uvalily sankce a pozadu nezůstala ani Moskva, která na oplátku snížila počet amerických diplomatů v zemi. Rusko však vojenské cvičení vykresluje jako pravidelnou událost, která byla naplánovaná dlouho před americkými sankcemi.

Cvičení nenechává Severoatlantickou alianci chladnou, žádné odvetné manévry podél ruských hranic ale NATO podle svého velitelství v Bruselu nechystá. „NATO bude cvičení Západ 17 pozorně sledovat, žádné větší cvičení ale neplánujeme,“ uvádí NATO.

720p 360p
Ničivá Bulava

Země Severoatlantické aliance, které s Ruskem a Kaliningradem sousedí, však v polovině září lehký spánek mít nebudou. Během červencové návštěvy Estonska americký viceprezident Mike Pence Tallinnu nabídl, že zde může Washington umístit americký systém protiraketové obrany Patriot a v době cvičení navýšit počet amerických vojáků rozmístěných ve východoevropských zemích.

Obavy států východní Evropy z případného útoku jsou podle ruského zbrojního analytika Igora Sutjagina bezpředmětné. „Existují jednodušší způsoby, jak spáchat sebevraždu,“ říká podle deníku The Gurdian.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1