Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko dohání zpoždění. Námořnictvo dostane nové fregaty, největší od rozpadu Sovětského svazu

Rusko dohání zpoždění. Námořnictvo dostane nové fregaty, největší od rozpadu Sovětského svazu

Největší a nejpokročilejší hladinové lodě postavené od rozpadu Sovětského svazu. Takové mají být nové fregaty ruského námořnictva. První z nich, Admiral Gorškov, by měla vstoupit do služby ve druhé polovině letošního roku.

Na dokončení první fregaty nového typu se v Rusku dlouho a netrpělivě čekalo. Od rozpadu Sovětského svazu země uváděla do služby pouze menší bojové hladinové lodě, jako jsou korvety a raketové čluny. To je pro zemi, která má dlouhodobé nároky na postavení námořní velmoci trapně málo. Fregaty třídy Admiral Gorškov to mají napravit a stát páteří hladinových sil ruského námořnictva. Celkem by jich mělo vzniknout až třicet jednotek, to je ale daleká budoucnost. Zatím se napjatě očekává vstup první jednotky do služby.

Fregatu Admiral Gorškov začali stavět v loděnicích v Petrohradu již v roce 2006 a původně se s předáním lodě námořnictvu počítalo v roce 2011. První zkušební plavba se ale uskutečnila až v roce 2014. Za nepřiměřeně dlouhými dodacími termíny jsou problémy finančního, technického a personálního charakteru. Obecným problémem ruských loděnic totiž je to, že se původně, ještě v sovětských časech, orientovaly výhradně na vojenskou výrobu.

Po rozpadu SSSR ale celý segment vojenských zakázek tak říkajíc vypadl. Aby loděnice přežily, musely se rychle naučit civilní stavby. Problém se pak znásobil, protože množství expertů na vojenskou lodní architekturu a technologie odešlo pracovat do zahraničí. Podtrženo a sečteno, loděnice se na první lodi třídy Admirál Gorškov znovu učí stavět velké válečné lodě.

Stavbu nových fregat pro ruské námořnictvo ještě zpomalil ukrajinský konflikt. První dvě lodě třídy Admirál Gorškov dostaly ještě plynové turbíny ukrajinské společnosti Zorja-Mašprojekt. Vzhledem k zákazu vývozu ukrajinských vojenských technologií do Ruska musel Kreml zadat výrobu nových turbín ruské společnosti NPO Saturn. Nové turbíny pro třetí stavěnou loď mají být certifikovány v roce 2020.

Zpoždění stavby fregat třídy Admirál Gorškov mělo i další dopady. Aby ruské vojenské námořnictvo vůbec mělo nějaké moderní fregaty, muselo si v roce roce 2010 zadat stavbu menších a jednodušších fregat třídy Admirál Grigorovič. Ty konstrukčně přímo vychází z indických fregat třídy Talwar. První tři lodě třídy Admirál Grigorovič již převzala černomořská flotila. Také tyto fregaty mají v útrobách ukrajinské turbíny. To se nakonec celému projektu stalo osudným, protože firma NPO Saturn zatím nedodala pohonné systémy.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1