Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko hrozí Západu svou superzbraní. Ničivý Satan 2 má zpoždění, Kreml ho ale prý brzy nasadí

Rusko hrozí Západu svou superzbraní. Ničivý Satan 2 má zpoždění, Kreml ho ale prý brzy nasadí

Rusové opět pohrozili Západu svou superzbraní, která je ovšem stále ve vývoji. Jedná se o mezikontinentální raketu RS-28 Sarmat, která je známá spíše jako Satan 2. Ta může nést až 10 jaderných hlavic, jež mohou údajně vymazat z mapy stát o velikosti Francie.

Ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin minulý týden v ruském deníku Pravda uvedl, že ministerstvo obrany je okamžitě připraveno zrychlit práce na zpožděném projektu Satan 2 a zejména na „atomovém“ vlaku Barguzin, který je schopen raketu prakticky nepozorovaně přepravit tisíce mil daleko. Rogozinovu zmínku lze podle týdeníku Newsweek vnímat jako hrozbu Washingtonu, s nímž má neshody ohledně možného odzbrojení.

„RS-28 Sarmat a Barguzin jsou na úrovni absolutní připravenosti k zahájení produkce. Měli bychom přijmout rozhodnutí a zahrnout tyto projekty do státního vyzbrojovacího programu,“ uvedl Rogozin v rozhovoru, který nyní mohutně šíří ruské propagandistické weby. Ve skutečnosti byl ovšem program vývoje rakety Satan 2 od roku 2014 neustále odkládán. Ruské ministerstvo obrany navíc minulý týden uvedlo, že testy rakety posunulo až na konec letošního roku.

RS-28 Sarmat by měla nahradit raketu R-36 Vojevoda, kterou NATO překřtilo v 70. letech minulého století na „Satana“. „Atomový“ vlak Barguzin je zase vylepšením projektu, který NATO označuje jako „Skalpel“. Ten byl vyvinut v 80. letech minulého století, ale po rozpadu Sovětského svazu byl prakticky zapomenut. Rusové si ovšem uvědomují, že vlak, který se tváří jako civilní, může přesouvat jaderné rakety po celé zemi, aniž by byl detekován. Barguzin může takto přepravovat šest termonukleárních mezikontinentálních raket RS-24 Jars, přičemž původní vlak „Skalpel“ mohl přepravovat jen tři. Rusko tento zbraňový systém údajně testuje od loňského listopadu a v roce 2019 by mohl být nasazen do služby.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1