Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko má zaplatit desítky milionů obětem masakru. Úřady o útoky věděly, uvedl soud

Rusko má zaplatit desítky milionů obětem masakru. Úřady o útoky věděly, uvedl soud

Evropský soud pro lidská práva Rusku vyplatit zhruba tři miliony eur (80 milionů korun) pozůstalým po obětech krvavého incidentu ve městě Beslan v ruské Severní Osetii na severu Kavkazu. V září roku 2004 tam skupina teroristů zadržovala kolem 1200 lidí a při zásahu ruských bezpečnostních sil bylo zabito 334 lidí včetně víc než 180 dětí. Podle některých pozůstalých byl policejní zásah proveden neprofesionálně.

Žalobci obvinili ruský stát, že nedostatečně chránil bezpečnost příbuzných obětí a že vyšetřování beslanské tragédie nebylo dostatečné. Mají za to, že operace ruských bezpečnostních složek nebyla dostatečně připravená a že smrt některých lidí způsobilo neoprávněné použití síly.

Štrasburský soud souhlasil s tvrzením, že byla vážně porušena evropská konvence o ochraně lidských práv a základních svobod. Výhrady měl podle verdiktu jak k plánování a provedení policejní operace, tak i k vyšetřování incidentu ruskými orgány. Ruský stát podle soudu chyboval i tím, že teroristickému útoku nezabránil.

„Úřady měly dostatek přesných informací o plánování teroristického útoku, ale nepodnikly dostatečná opatření, aby mu zabránily. Personál školy ani veřejnost nebyly o hrozbě informovány,“ uvádí se ve výroku soudu.

Během policejního zásahu byly použity zbraně včetně útočných pušek, granátometů a plamenometů, které způsobily další oběti, konstatoval tribunál.

Kompenzace bude rozdělena mezi zhruba 400 lidí, kteří žalobu podali. Rusko je povinno peníze vyplatit do tří měsíců po nabytí právní moci rozsudku.

Kreml dal najevo, že s verdiktem nesouhlasí, zejména pokud jde o obvinění, že incidentu Moskva nedokázala zabránit. Takové tvrzení je podle mluvčího Dmitrije Peskova nepřijatelné stejně jako výrok soudu, že následky útoku mohly bezpečnostní složky minimalizovat. Na dotaz, zda bude Rusko rozsudek respektovat, odpověděl vyhýbavě. „Veškerá potřebná rozhodnutí se budou plnit,“ uvedl.

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1