Rusko pralo peníze i v Česku. „Sloužíme jako vstupní brána pro ruský vliv v EU,“ říká pro INFO.CZ analytik | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko pralo peníze i v Česku. „Sloužíme jako vstupní brána pro ruský vliv v EU,“ říká pro INFO.CZ analytik

Rusko pralo peníze i v Česku. „Sloužíme jako vstupní brána pro ruský vliv v EU,“ říká pro INFO.CZ analytik

Miliardy dolarů, které pocházejí z nelegální činnosti v Rusku, tamní společnosti propraly přes evropské banky. Peníze se tak dostaly do drtivé většiny členských států EU včetně České republiky. V jejím případě se jedná téměř o čtyřicet milionů dolarů. Prostředky podle všeho sloužily také k financování proruských skupin, které se snaží podkopávat liberálně demokratické režimy v Evropě. „Situace je velmi vážná,“ upozorňuje analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. 

„Jsem přesvědčen, že stejně jako půjčka Národní frontě francouzské kandidátky na prezidenta Marine Le Penové z Česko-ruské banky, i tyto peníze sloužily jako financování podobně naladěných politických stran a hnutí po celé EU,“ řekl redakci INFO.CZ analytik Asociace pro mezinárodní otázky a specialista na Rusko Pavel Havlíček.

Mezinárodní skupina investigativních novinářů a ruský opoziční list Novaja Gazeta nedávno uvedly, že banky v Lotyšsku, Moldavsku, ale také v celé řadě dalších evropských zemí v čele s Velkou Británií nebo Německem, byly součástí propracovaného mechanismu, který Rusko dlouhodobě využívá k praní špinavých peněz.

Ruské společnosti v nich v období od ledna 2011 do října 2014 propraly zhruba 21 miliard dolarů. Novináři uvedli, že peníze byly převedeny z celkem 19 ruských bank a skončily u víc než pěti tisíců společností s bankovními konty u 732 bank v celkem 96 zemích světa. „Očividně jde o peníze, které byly ukradeny, nebo pocházejí z nějaké nelegální činnosti,“ řekla k tomu Maija Treija z lotyšského ministerstva financí, které se už začalo celým případem zabývat.

Česká republika sehrála v celém scénáři důležitou roli. „Na českých bankovních účtech se ocitlo na různě dlouhou dobu téměř 38 miliónů dolarů, v přepočtu přibližně jedna miliarda korun,“ uvedla Pavla Holcová z Českého centra pro investigativní žurnalistku, které se do projektu novinářů také zapojilo.

Centrum doplňuje, že z 21 skořápkových firem, které tvořily jádro schématu, 17 posílalo peníze na české bankovní účty. Přes Česko tak proběhlo 175 bankovních transakcí, což zemi řadí na 19. místo v seznamu nejvyužívanějších států k převodu peněz, hned mezi USA a Itálii. Většina peněz putovala přes PPF Bank a českou pobočku Raiffeisenbank. Přesný popis toho, jak v České republice ruská pračka špinavých peněz fungovala, zveřejnilo centrum na svém webu.

„V porovnání s našimi sousedy se přes Česko vyprala relativně výrazná suma. Nicméně ve srovnání s pobaltskými zeměmi, jako je například Estonsko (1,6 miliardy dolarů) nebo Litva (78 milionů dolarů), a Německem (64 milionů dolarů) se stále jedná spíše o skromnější částku peněz,“ zdůrazňuje analytik Havlíček. Toky peněz podle něj odráží politické a ekonomické zájmy širšího ruského vedení.

Přesto ale Česká republika mezi zeměmi Visegrádu vyniká. „Není žádným tajemstvím, že Česká republika již dlouhou dobu slouží jako vstupní brána pro ruský vliv do EU. V této souvislosti můžeme mluvit o několikanásobně předimenzované ruské ambasádě v Praze, ale také množství společností ovládaných přímo či nepřímo Rusy,“ pokračuje Havlíček.

Na to, že ruské peníze opravdu podporují politické strany a hnutí napříč střední a východní Evropou, upozornila i nedávno vydaná americká studie The Kremlin Playbook, která situaci dokumentuje na případech Maďarska, Slovenska, Bulharska, Lotyšska a Srbska. „Rusové těmito penězi korumpují naši finanční soustavu, právní stát a celkově nabourávají důvěru v instituce,“ říká Havlíček. Jedná se podle něj o celou řadu organizací, která zpravidla vystupují proti EU, tedy ne nutně ve prospěch Ruska.

„Zejména v supervolebním roce 2017 přišly tyto peníze ruskému režimu zoufale se snažícímu rozložit EU a Západ jako celek velmi vhod,“ myslí si také analytik. Investigativní novináři a Novaja Gazeta v této souvislosti informují například o případu Poláka Mateusze Piskorského, který vede otevřeně proruskou stranu Zmniana.

V českém prostředí také není o příklady nouze. Patří k nim kauza poradce prezidenta Miloše Zemana Martina Nejedlého, za něhož jeho mateřská společnost Lukoil zaplatila u českého státu dluh více než 30 milionů korun. Ten Nejedlý vytvořil se společnosti Lukoil Aviation Czech. Známé jsou také kontakty prezidenta Zemana s ruskými oligarchy – například jeho cesta na Rhodos a setkání s oligarchou Vladimirem Jakuninem.

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.