Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko představilo nový arzenál zbraní. Teď už jsme stejně silní jako vy, vzkazuje do NATO

Rusko představilo nový arzenál zbraní. Teď už jsme stejně silní jako vy, vzkazuje do NATO

Ruská armáda obdržela tolik nových zbraní, že je s to udržet „strategickou rovnováhu“ se Severoatlantickou aliancí (NATO), uvedl v ruském parlamentu ministr obrany Sergej Šojgu. Současně zdůraznil, že ruské výdaje na obranu jsou podle něj mnohem nižší než v případě Spojených států a i Číny.

„Strategická raketová vojska se přezbrojují na moderní rakety Jars, které se vyznačují zvýšenou schopností překonat protiraketovou obranu protivníka,“ řekl Šojgu, podle kterého jsou tyto rakety již ve výzbroji devíti pluků.

Vypočítal dále, že počet pluků protivzdušné obrany vyzbrojených moderními raketami S-400 stoupl na třináct. Letectvo loni dostalo čtyři modernizované strategické bombardéry, dva Tu-160 a dva Tu-95 MS. Každým rokem se podle ministra modernizují čtyři až pět bombardérů, vyrobených ještě v éře Sovětského svazu. S výrobou dokonalejšího nástupce, schopného ničit za pomoci raket a střel vzdálené strategické cíle bez vystavení se dosahu protivníkovy protivzdušné obrany, se počítá po roce 2021; podle agentury AP má jít o modernizovaný Tu-160.

Námořnictvo dostalo tři nové ponorky třídy Borej s mezikontinentálními raketami Bulava a jejich počet do roku 2021 stoupne na sedm. Protivzdušnou obranu země dále výrazně posílí nové stíhačky T-50 a raketový systém protivzdušné obrany S-500.

Celkově je ruská jaderná triáda, tedy její pozemní, letecká a námořní složka, přezbrojena na moderní zbraně ze 60 procent. Počet vojáků, sloužících v armádě na základě kontraktu, stoupl na 384 000.

Šojgu zdůraznil, že při tom všem jsou výdaje Ruska na obranu jedenáctkrát nižší než USA a oproti Číně jen třetinové. Roční výdaje na jednoho vojáka stojí Rusko podle něj 54 000 dolarů (asi 1,275 milionu Kč), což je také mnohonásobně méně než v jiných zemích. „Při této úrovni financování se nám podařilo zvýšit bojové možnosti ozbrojených sil, jakož i zajistit strategickou rovnováhu se státy NATO,“ řekl Šojgu.

Ruská média ministr zaujal především prohlášením, že se podařilo „z 99 procent“ určit příčinu nehody letounu Tu-154, ve kterém zahynul loni v prosinci u Soči téměř celý pěvecký sbor Alexandrovců. Konečnou verzi ministerstvo obrany oznámí až poté, co se podaří rozptýlit i zbývající procento pochybností.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1