Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusko účtuje v kauze Skripal. Vyhostilo diplomaty třiadvaceti zemí, vůči Británii ještě přitvrdilo

Rusko dnes ohlásilo reciproční vyhoštění diplomatů dalších zemí, které se tento týden připojily k Británii a v rámci reakce na aféru otravy dvojího agenta v Anglii vypověděly desítky Rusů. Vůči Londýnu, s nímž už jednu výměnu po 23 diplomatech absolvovala, přitom Moskva přitvrdila, když Brity požádala, aby stáhli další své lidi z Ruska a vyrovnali tak počet ruských diplomatů, kteří zbyli v Británii. 

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo velvyslance 23 států, které projevily solidaritu s Británií, jež obviňuje Moskvu, že stojí za otravou bývalého ruského tajného agenta, jenž v minulosti pracoval pro britskou tajnou službu. Moskva informovala, že velvyslancům předává protestní nóty a oznamuje reciproční vypovězení jejich diplomatů. Ruské diplomaty vykázaly téměř tři desítky zemí, které včetně Británie společně vypověděly na 150 Rusů. Představitele čtyř zemí - Belgie, Maďarska, Gruzie a Černé Hory - dnes Moskva nevypověděla, vyhradila si ale právo učinit tak v budoucnu. Česko vypovědělo tři ruské diplomaty, stejný počet českých diplomatů proto musí opustit Rusko. Čas mají do 5. dubna.

Litva, která stejně jako Česko vyhostila tři ruské diplomaty a která nyní musí tři své diplomaty z Ruska stáhnout, označila postup Moskvy za nevyvážený. „Litva má v Rusku méně diplomatů než Rusko v Litvě,“ uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. Ve stejné situaci je i Česko. Není ale známo, že by podobnou stížnost vyslovila rovněž Praha.

Podobné početní nevyváženosti nyní využívá Rusko vůči Británii. Londýn dostal měsíc na to, aby zmenšil svůj diplomatický sbor v Moskvě na velikost ruské diplomatické mise v Británii. Přesný počet britských diplomatů, kterých se to týká, nebyl zatím zveřejněn.

Moskva dodala, že k vyhoštění diplomatů západních zemí z Ruska vedly britské provokativní akce. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dnes přitom řekl, že ruský prezident Vladimir Putin nadále upřednostňuje urovnání vztahů se Západem, a to i přes vzájemné vyhoštění diplomatů.

Britské ministerstvo zahraničí označilo reciproční odpověď Ruska za politováníhodnou.

Americký Bílý dům v noci na dnešek uvedl, že rozhodnutí vyhostit 60 amerických diplomatů, které Moskva ohlásila již ve čtvrtek, bylo očekávané a znamená další zhoršení americko-ruských vztahů. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová dodala, že je očividné, že Rusko nemá o dialog zájem. "Vyhrazujeme si právo odpovědět," uvedla. Poznamenala také, že USA ruský krok nepovažují za diplomatickou reciprocitu, neboť Washington ve spolupráci s dalšími britskými spojenci vyhostil špiony.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1