Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ruským úřadům dnes přišel dopis z Česka. Předsedové senátu v něm žádají Putina o pomoc pro Sencova

Ruským úřadům dnes přišel dopis z Česka. Předsedové senátu v něm žádají Putina o pomoc pro Sencova

Ruské úřady dnes obdržely dopis místopředsedy českého Senátu Jiřího Šestáka (za STAN) a předsedů tří senátních výborů. Ruského prezidenta Vladimira Putina v něm žádají, aby se zabýval situací vězněného ukrajinského režiséra Oleha Sencova. ČTK to dnes sdělila tisková tajemnice Senátu Eva Davidová. Sencov v ruském vězení drží hladovku za propuštění politických vězňů z Ukrajiny. Aby Sencovovi pomohli, vyzval české politiky i bývalý sovětský disident Viktor Fajnberg, uvedl server Aktuálně.cz. Fajnberg byl jedním z demonstrantů, kteří v roce 1968 v Moskvě protestovali proti okupaci Československa.

Sencova zadržely ruské úřady v květnu 2014 a obvinily jej, že na Krymu, který Rusko anektovalo v březnu 2014, zosnoval teroristické spiknutí; Sencov a jeho společník se podle obžaloby pokusili podpálit dvě kanceláře v Simferopolu. Sencov vinu nepřiznal, obvinění odmítal jako vykonstruované za pomoci zfalšovaných důkazů. Tvrdil, že jej agenti ruské tajné služby mučili, aby ho přiměli k doznání. Odsouzen byl k 20 letům v srpnu 2015 jako Rus, protože ruské občanství dostal automaticky „připojením“ ukrajinského poloostrova k Rusku, ačkoliv anexi neuznává a považuje se za Ukrajince. Trest si odpykává na Sibiři.

Sencov ve věznici drží od poloviny května hladovku. Konec odmítání potravy podmiňuje osvobozením 64 ukrajinských politických vězňů v ruských věznicích, vlastní osvobození nežádá. K osvobození Sencova vyzvaly Rusko v minulosti i Evropská unie a Spojené státy. Žádost o jeho propuštění sepsali i někteří poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

Další dopis Putinovi poslali společně se Šestákem předsedové výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost František Bublan (za ČSSD), výboru pro záležitosti Evropské unie Václav Hampl (za KDU-ČSL a Zelené) a výboru pro vědu, vzdělávání a lidská práva Zdeněk Papoušek (KDU-ČSL). V dopise Putina upozorňují na to, že umlčování novinářů či umělců může v danou chvíli podpořit vládní systém, z dlouhodobého hlediska ale zakládá jeho destrukci. Odkazují při tom na zkušenost Československa s komunistickou diktaturou. „Vkládáme do našich slov naději a víru, že najdete čas ve svém programu se zabývat nalezením spravedlnosti nejen tohoto lidského osudu,“ vzkázali Putinovi.

K osudu Sevcova se vyslovil i Fajnberg, demonstrant proti okupaci Československa. České představitele vyzval, aby udělali vše pro záchranu ukrajinského režiséra. „V dějinách bývají chvíle, kdy situace ve světě závisí na životě nebo smrti jednoho člověka,“ napsal Fajnberg. Dopis adresoval prezidentu Miloši Zemanovi, premiéru Andreji Babišovi nebo předsedům Senátu a Sněmovny Milanu Štěchovi a Radku Vondráčkovi. Podle Aktuálně.cz se reakce zatím nedočkal.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1