Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusové kradou citlivé informace ze soukromých mobilů vojáků NATO. Důsledky mohou být fatální

Rusové kradou citlivé informace ze soukromých mobilů vojáků NATO. Důsledky mohou být fatální

Rusko se na své hranici s Polskem a pobaltskými republikami zaměřilo na nový druh provokací. Cílí na soukromé mobilní telefony vojáků, kteří by v případě nouze měli případnou agresi Moskvy odrážet. Rusové se nyní snaží prostřednictvím dronů a mobilních antén mobilní telefony vojáků NATO napadnout tak, aby získali citlivé vojenské informace a odhadli jejich sílu. Získané informace využívají i k zastrašování.

Když se americký plukovník Christopher L´Hereux sloužící v Polsku vrátil ze střeleckého cvičení do svého pokoje, okamžitě viděl, že je něco špatně. Na displeji jeho iPhonu totiž byla velká mapa Ruska s Moskvou uprostřed. „Přístroj psal, že se ho někdo snaží zmocnit,“ vzpomíná L´Hereux.

Toto byl jen jeden z mnoha případů ruské kybernetické akce proti vojákům NATO, kteří jsou na vojenských základnách u ruských hranic. Právě oni mají na starost zadržet případný počáteční útok ruských jednotek. 

L´Hereux je pro Rusy ideální cíl pro špionáž, protože jeho prací je příprava taktických pozic vojsk pro odražení teoretického ruského útoku. „Snažili se mě lokalizovat,“ tvrdí důstojník. A není sám. Společně s ním zaznamenalo podobné problémy i šest dalších vojáků na polské základně.

O tom, že za těmito útoky stojí Rusko, pochybuje jen málokdo. Nasvědčuje tomu kromě blízkosti země a užitečnosti informací téměř jen pro Rusko i sofistikovaná koordinace útoků a velmi kvalitní špionážní zařízení, které téměř vylučuje použití jednotlivci.

„Rusko vždy cílilo špionážní operace na cizí vojsko. Nicméně současná intenzita je naprosto bezprecedentní,“ tvrdí Keir Giles z think-thanku Chatham House.

Pokud by se Rusku podařilo ovládnout soukromé telefony vojáků NATO v oblasti, mohlo by to mít katastrofické následky. Rusové by mohli tyto napadená zařízení zneužít například k odesílání falešných instrukcí, což by mohlo zpomalit reakci celého vojenského útvaru. Mohli by také například odposlouchávat velitele skrze jejich soukromé telefony, upozorňuje deník Wall Street Journal.

Polský případ však není jediným incidentem, kdy Rusko cílilo na soukromé telefonní přístroje vojáků. Na začátku roku se podobné situace odehrály u estonské hranice s Ruskem na základně Tapa, krátce předtím, než na ni dorazily britské a francouzské jednotky. Vojáci si tam hromadně stěžovali, že s jejich mobilními telefony se dějí „zvláštní věci“. Následné vyšetřování zjistilo, že zdrojem incidentu byla mobilní ruská anténa, díky níž Rusové zachytávali data z telefonů vojáků a následně je smazali.

Od tohoto incidentu musejí estonští rekruti ze svých chytrých telefonů odstranit sim karty a internet na nich mohou používat jen na zabezpečených hot spotech.

Informace, které Rusové ze svých kybernetických útoků získávají, jsou následně používány k zastrašování vojáků. V Lotyšku například přistoupil neznámý muž, podle všeho ruský agent, během sportovního zápasu k americkému vojákovi a mezi řečí mu přednesl detaily z osobního života celé jeho rodiny. Podobný případ nahlásili i další vojáci.

„Jsme v nekonvenční kybernetické válce. My víme, v jakém prostředí se nyní nacházíme,“ uvedla k ruským provokacím litevská prezidentka Dalia Grybauskaitėová.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1