Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusové přímo napadli americký volební systém, ukazuje tajná zpráva NSA

Rusové přímo napadli americký volební systém, ukazuje tajná zpráva NSA

Na veřejnost se dostaly další důkazy, podle kterých se Moskva snažila ovlivnit výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech. Podle uniklé tajné zprávy Národní bezpečnostní agentury (NSA) ruské zpravodajské agentury napadly počítače společnosti, která jednotlivým americkým státům dodává elektronický volební systém. Únik utajených informací má zřejmě na svědomí 25letá Reality Leigh Winnerová, kterou FBI obviňuje z toho, že stáhla utajovaný materiál z vládních úložišť a zaslala ho médiím. 

O ruských snahách proniknout do hlasovacích systémů se spekulovalo delší dobu. Doposud se však podařilo doložit jen to, že byly během předvolební kampaně napadeny emailové účty Demokratické strany. Informace o ruských hackerských útocích do systému, který přepočítává hlasy voličů, se podařilo potvrdit až včera.

Podle zprávy NSA, kterou zveřejnil server Intercept, provedly ruské zpravodajské služby kybernetický útok na minimálně jednoho amerického dodavatele hlasovacího softwaru a několik dní před volbami zaslaly podvodné e-maily víc než stovce místních volebních úřadů.

Server Intercept, který se zaměřuje na otázky národní bezpečnosti, uvedl, že mu byl dokument NSA poskytnut anonymně a píše, že „zpráva z 5. května 2017 je nejpodrobnějším vládním popisem ruského zásahu do voleb, které dosud vyšly najevo“.

Uniklý dokument jasně říká, že ačkoli ruský prezident Vladimir Putin jakákoliv obvinění z hackerských útoků popírá, NSA je přesvědčená, že ruská agentura GRU do amerických prezidentských voleb v roce 2016 zasahovala. Dokument podle Interceptu přímo neidentifikuje, jaká společnost měla být napadena. Server však tvrdí, že zřejmě jde o firmu VR Systems, která nabízí služby elektronického hlasování a její produkty používá celkem osm amerických států.

Americká bezpečnostní agentura ve zprávě přiznává, že nelze s jistotou říct, zda ruské zásahy ovlivnily výsledek amerických prezidentských voleb, ve kterých těsně zvítězil Donald Trump. Už jen to, že se Moskvě podařilo ovládnout některé elektronické hlasovací systémy, však zřejmě posílí tlak na probíhající vyšetřování možného ruského ovlivňování voleb.

Za únik tajného dokumentu je zřejmě odpovědná Reality Winnerová, která byla v sobotu zatčena americkou FBI a v pondělí byla předvolána k federálnímu soudu ve městě Augusta v americkém státě Georgia. Winnerová pracuje pro Pluribus International Corporation, která je přiřazená americké vládní agentuře v Georgii.

Jak deníku The Guardian řekla její matka, nikdy si nemyslela, že by byla schopná něco takového udělat. „Vyjadřovala se tak, že není žádným fanouškem Trumpa, ale není to někdo, kdo by se bouřil nebo chodil demonstrovat,“ svěřila se britskému deníku.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1