Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rusové zahajují cvičení, které děsí Západ. Poláci se bojí, že by při něm mohli obsadit část jeho území

Rusové zahajují cvičení, které děsí Západ. Poláci se bojí, že by při něm mohli obsadit část jeho území

V západních regionech Ruska a v Bělorusku dnes začíná velké týdenní vojenské cvičení Západ 2017, které je pro Rusko vyvrcholením letošního výcviku a pro ruské sousedy a západní státy provokací a důvodem k obavám z nového tlaku Moskvy. Strategické cvičení má podle ruských armádních špiček obranný charakter a není namířeno proti žádné třetí zemi. Zapojit se do něj má téměř 13.000 mužů, i když podle nedávného prohlášení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové má jít až o 100.000 vojáků ve zbrani. Ruské ministerstvo obrany toto tvrzení odmítlo jako absurdní.

Velké manévry Ruska a Běloruska se konají každý druhý rok, na běloruské území se má tentokrát přesunout kolem tří tisíc ruských vojáků. K dispozici budou mít stovky tanků, děl a minometů, prostředků protivzdušné obrany, vrtulníků a letadel. Scénář předpokládá obranu před útokem ze západního směru, z fiktivních zemí nazvaných Vněšnorija, Besarabija a Lubenija.

Západní sousedé Ruska považují cvičení Západ 2017 za bezprostřední vojenské ohrožení. Ukrajina obvinila Moskvu, že hodlá své diverzní oddíly přesunout na ukrajinské území a využít je k sabotážím a provokacím. Ministři obrany Polska a Litvy dali najevo obavu, že Rusko a Bělorusko během cvičení obsadí část polského a litevského území.

Spojené státy preventivně přesunuly do Pobaltí 600 příslušníků výsadkových jednotek a převzaly ochranu vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga zachovává aliance klid, ale "je na pozoru".

Moskva útočné záměry popírá, zvlášť energicky ujišťuje cizinu o ryze cvičné povaze manévrů běloruská vláda. "Nic neskrýváme a skrývat ani nesmíme. Pokud státy NATO chtějí na našem cvičení být, budou vítány," řekl nedávno běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Podle informací ruského tisku byli na cvičení pozváni pozorovatelé z Ukrajiny, Polska, Švédska, Norska a tří pobaltských států a zástupci několika mezinárodních organizací.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1