Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ruští vědci v pozadí hrozícího jaderného konfliktu. Zlaté atomové časy KLDR odstartoval pád SSSR

Ruští vědci v pozadí hrozícího jaderného konfliktu. Zlaté atomové časy KLDR odstartoval pád SSSR

Severokorejský jaderný program budí čím dál větší obavy. V úterý 4. července otestovala komunistická diktatura první mezikontinentální balistickou raketu. Svět se ptá, jak je možné, že izolovaná a chudá země tak rychle postupuje ve výrobě ničivých zbraní. Svoji roli zřejmě sehráli i Rusové.

Čtyři měsíce před zmíněným testem nabídla severokorejská státní televize unikátní náhled do nitra tamního jaderného programu. Představila svůj nejnovější raketový motor. Experty odhalené záběry překvapily.

„Šokovalo mě to,” cituje list The Washington Post Michaela Ellemana z Mezinárodního institutu strategických studií a někdejšího konzultanta Pentagonu. Elleman dohlížel na demontáž raket v Rusku a na Ukrajině. Nyní si všiml podobností nového severokorejského motoru s tím, co viděl na konci studené války v Sovětském svazu. Konstrukční prvky podle něj odrážejí ty z 60. let minulého století.

Severní Korea svět udivila rychlostí, s jakou jaderný program rozvíjí. V poslední době testuje jednu raketu za druhou. To vše navzdory mezinárodní izolaci a ekonomickým sankcím. Jedním z vysvětlení je výrazné odhodlání ničivou zbraň vyvinout. Pro severokorejského vůdce Kim Čong-una je vývoj nukleární zbraně prioritou.

Experti ale upozorňují i na další důvod. Pomoci mohli i cizinci z okolních zemí. Jsou mezi nimi například ruští vědci. Ti s KLDR začali spolupracovat po zhroucení Sovětského svazu, na jehož území pro ně rázem bylo minimum pracovních příležitostí.

Ruská vláda jakoukoli spolupráci s KLDR popírá. Elleman a další ale tvrdí, že ruské know-how lze vystopovat téměř na všech testovaných raketách. V minulosti se navíc vyskytly případy, kdy Severokorejci pro svůj jaderný program lanařili lidi z bývalého Sovětského svazu.

 

Například v roce 1992 zadržela policie 60 ruských vědců, kteří se i s rodinami chystali odletět do Severní Koreje. Ti posléze přiznali, že si je tamní režim najal, aby pomohli s budováním jeho raketového arsenálu. „Chtěli jsme vydělat peníze a vrátit se,” prohlašovali.

Rusové tedy zřejmě poskytli Severokorejcům know-how a zprvu i nějaké starší systémy. KLDR však potřebovala také novější technologie. Podle analytiků existují důkazy o dodávkách z Číny. Od ní měl Kimův režim elektroniku potřebnou pro moderní naváděcí systémy.

Ačkoli se experti shodují, že nyní už Severní Korea dokáže ve vývoji postupovat zcela samostatně, základ jejích raket stále tvoří staré sovětské technologie. I proto, že k těm nejnovějším se nedostane ani skrze černý trh.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1