Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Rychlá denuklearizace korejského poloostrova je nebezpečný mýtus. Může to trvat 15 let

Rychlá denuklearizace korejského poloostrova je nebezpečný mýtus. Může to trvat 15 let

Rychlé vymýcení jaderných zbraní z korejského poloostrova? Pouhá iluze, Navzdory slibnému přístupu Severní Koreje k denuklearizaci by celý proces vyčištění regionu od jaderných zbraní mohl trvat až 15 let, říká jeden z nejpovolanějších expertů na jaderné zbraně Siegfried Hecker. Že se proces – pokud k němu vůbec dojde - nejspíše povleče řadu let, potvrzuje pro INFO.CZ i přední český odborník na jadernou bezpečnost Zdeněk Kříž.

Jestli americký prezident Donald Trump po něčem v nitru opravdu touží, tak je to zanechání odkazu. Bývalý realitní magnát je natolik přesvědčený o svých diplomatických schopnostech, že touží dosáhnout úspěchu v oblastech, kde všichni předchozí američtí prezidenti narazili. Konkrétně chce během své prezidentské kariéry zprostředkovat mír Židy a Araby a dostat z korejského poloostrova jaderné zbraně.

Odrazovým můstkem k denuklearizaci korejského poloostrova má být summit mezi prezidentem Trumpem a vůdcem KLDR Kim Čong-unem, který by se měl uskutečnit 12. června, případně o něco později, v Singapuru. Přestože Trump plánovanou schůzku dříve zrušil, v posledních dnech se na ni opět připravuje. „Právě probíhají různá setkání ohledně summitu se Severní Koreou, dali jsme dohromady dobrý tým,“ napsal Trump v úterý na Twitter.

Pokud se oba lídři skutečně setkají, půjde bezpochyby o událost historického významu. Experti nicméně varují, aby si oba státníci nepletli dojmy s pojmy. Každý si totiž „denuklearizaci korejského poloostrova“ vykládá tak, jak se mu to hodí.

Trump věří, že tento pojem znamená především to, že mu Kim Čong-un předá klíčky od svého jaderného arzenálu, zničí veškerá testovací zařízení a umožní mezinárodním inspektorům pravidelné prohlídky svých zařízení – imperativ „důvěřuj, ale prověřuj“ je v případě jaderných zbraní a Severní Koreje obzvlášť na místě.

Severokorejský lídr se naopak primárně soustředí na ústupky, které by mu mohly nabídnout Spojené státy – jde mu zejména o odstranění amerického jaderného deštníku, pod kterým je schované Japonsko a Jižní Korea. O nějakém zničení vlastních jaderných raket nemůže podle něj zatím být ani řeč. To ostatně potvrzují i nejmenované zdroje z CIA, které zároveň dodávají, že Pchjongjang jako znak dobré vůle zvažuje, že umožní jednomu ze západních fast foodů otevřít pchjongjangskou pobočku.

„Vstupovat do jednání s nerealistickými očekáváními, že Kim jen tak předá klíče od svých jaderných zbraní, je velmi nebezpečné. Nic takového se totiž nestane,“ tvrdí pro deník Washington Post Vipin Narang, expert na jaderné zbraně při MIT.

I pokud se však oběma státníkům podaří nalézt společnou řeč, práce jim nejspíš nepůjde od ruky tak rychle, jak někdy Trump rád prohlašuje. Podle rozsahu významu termínu denuklearizace by totiž mohlo jít až o 15 let, odhaduje Siegfried Hecker, bývalý šéf americké laboratoře v Los Alamos a současný profesor Stanfordské univerzity.

Podle Heckera bude třeba zbavit Severní Koreu jaderných zbraní ve vícefázovém procesu. Během první fáze by byly zastaveny veškeré testy jaderných zařízení zneužitelných pro vojenské účely, v další, až pětileté fázi by postupně docházelo k postupnému utlumování testovacích zařízení, a závěrečná až desetiletá perioda by byla určena na eliminaci všech zbývajících továren a programů. Podle Heckera dekontaminace testovacích zařízení, ve kterých se zpracovával jaderný materiál, může trvat i přes dekádu.

Heckerův plán předpokládá, že Severní Korea by si mohla ponechat některá jaderná zařízení, která slouží pro vývoj mírové jaderné technologie. Přestože existují obavy, že by Korea mohla na těchto zařízeních vyvíjet vojenské technologie, podle Heckera se jedná o riziko, které lze zvládnout.

Přední český expert na jadernou bezpečnost Zdeněk Kříž dodává, že případná dohoda by i navzdory kontrolám a inspekcím byla do značné míry o důvěře mezi Severní Koreou a Spojenými státy. „Obě země by k té dohodě musely přistupovat zodpovědně,“ říká Kříž pro INFO.CZ. Severní Korea má nicméně s nedodržováním mezinárodních dohod velké zkušenosti. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1