Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Samostatnosti se Kurdistán jen tak nedočká. Referendum nemá velký smysl, říká expert

Samostatnosti se Kurdistán jen tak nedočká. Referendum nemá velký smysl, říká expert

Přestože oficiální výsledky včerejšího referenda budou známé zřejmě až zítra, televize Rudaw vysílající v iráckém Kurdistánu oznámila, že se pro nezávislost Kurdů vyslovilo až 90 procent hlasujících. Co výsledek referenda znamená – je to pouhé plácnutí do vody, nebo první krok na cestě za skutečnou nezávislostí Kurdistánu? Podle bývalého českého velvyslance v Turecku Tomáše Laněho výsledek referenda významnější smysl mít nebude a status quo zůstane zachován i do budoucna. Regionální i světové velmoci totiž nezávislosti Kurdistánu příliš nefandí.

„Myslím, že status quo bude pokračovat dále, že ty výsledky referenda až tak velký smysl mít nebudou, i když si od toho (kurdský prezident Masúd) Barzání slibuje posílení vyjednávací pozice vůči všem těm regionálním i světovým hráčům,“ řekl pro INFO.CZ turkolog a bývalý český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.

Referendum, na základě kterého chce autonomní irácká oblast Kurdistán začít jednat s centrální vládou o odtržení od zbytku země, nachází podporu na Blízkém východě i ve světě jen těžko. Proti se logicky staví jak irácká vláda, která hlasování považuje za neústavní, tak okolní země s početnou kurdskou menšinou. Ostrá vyjádření přicházejí hlavně z Turecka. Tamní prezident Recep Tayyip Erdogan včera pohrozil vojenskou intervencí, dnes pak obvinil vedení iráckého Kurdistánu ze zrady.

Že si rázné kroky nemohou dovolit, si jsou vedoucí představitelé iráckých Kurdů dobře vědomi. Předseda regionální vlády Nečirvan Barzání už včera svět ujišťoval, že bez ohledu na výsledek referendum nepovede k vytyčování nových hranic a nepřinese ani okamžitou nezávislost.

„Barzání prohlásil, že to pro něj znamená podklad pro další jednání, a ne okamžité vyhlášení samostatnosti, což by pro irácký Kurdistán ani nebylo politicky a hospodářsky moc prozíravé. Turecko totiž pohrozilo, že zastaví ropovody a pro irácký Kurdistán je přeprava ropy tureckými ropovody ke Středozemnímu moři životně důležitá. Podle mě je to tedy pro Kurdy spíš taková vyjednávací pozice, než nějaký nezvratný politický verdikt,“ říká Laně.

Zatímco přiškrcení ropovodu se zdá jako možná reakce na další vývoj, na vojenskou intervenci podle turkologa nedojde. „To by bylo to poslední, co by Turecko mohlo dělat, protože by si tím samo uškodilo,“ tvrdí Laně. „Oba spolu navzájem kooperují. Jsou mezi nimi velmi dobré vztahy, a ty by nebylo dobré narušovat ani z jedné, ani z druhé strany,“ vysvětluje bývalý český velvyslanec v Ankaře.

Kromě Turecka však proti referendu a samostatnosti iráckého Kurdistánu brojí také další sousední země s početnou kurdskou menšinou včetně Íránu a Sýrie. Šance na vznik samostatného Kurdistánu jsou proto hlavně kvůli nim mizivé.

„Okolní státy nedovolí, aby vzniklo cosi jako samostatný stát. Kurdistán nacházející se na severu Iráku je už de facto samostatný od operace Pouštní bouře, kdy Američané vyhlásili bezletovou zónu od 38 rovnoběžky na sever a to znamenalo, že Sadám Husajn nemohl do kurdských záležitostí zasahovat,“ říká Laně s tím, že od této chvíle – tedy od roku 1991 – se tak Kurdistán vyvíjel v podstatě samostatně.

„To už je dneska téměř tak dlouho, jako máme my od Sametové revoluce. Takže Kurdistán je de facto samostatný, jen si tak nemůže říkat,“ pokračuje český turkolog. Uvádí přitom příklad Tchaj-wanu, který je de facto zcela nezávislou zemí a navíc ještě hospodářsky vyspělou. Ani on však nemůže oficiálně vyhlásit samostatnost, protože by to Čína nedovolila.

Kurdistán se při vyhlášení referenda nedočkal podpory ani ze strany světových velmocí včetně Spojených států nebo Evropské unie. „Tady je jediná země, která k tomu má vyčkávací postoj, a to je Rusko, které má v iráckém Kurdistánu silné investice a které by to mohlo použít jakožto karty proti ostatním soupeřům,“ říká Laně s tím, že jediná země, která referendum a samostatnost Kurdistánu podporuje, je Izrael. Přestože tak Kurdové předběžný výsledek referenda bouřlivě oslavují v ulicích, uznání jejich nezávislosti je zatím jen sen.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1