Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Saský poslanec a bývalý policista: 40 procent trestných činů páchá jedno procento přistěhovalců

Statistiky kriminality ukazují, že s velkým počtem migrantů přicházejících do Německa, počet trestných činů narostl. Bližší pohled ale odhaluje, že v realitě to není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. „Skupina intenzivních pachatelů představuje jedno procento všech přistěhovalců v Německu, ale páchá více než 40 procent všech trestných činů ze strany migrantů.  Nejsou to všechno násilné trestné činy. Velmi často jde o drobnou kriminalitu: jízdu načerno nebo krádeže v obchodech,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ saský poslanec za SPD a bývalý vrchní komisař kriminální policie v Drážďanech Albrecht Pallas. Z jakých zemí pachatelé pochází? A daří se Němcům běžence integrovat?

Je dnes nárůst kriminality v Německu naprosto bezprecedentní? Zaznamenal stát i jiné milníky než nedávný počet velkého množství přicházejích migrantů?

V devadesátých letech byla kriminalita celkově mnohem vyšší než dnes. Společnost ve východním Německu se nacházela v přechodové fázi. A v té tíhnou lidé mnohem více ke kriminalitě než v době stabilizované společnosti. Dalším důležitým milníkem bylo východní rozšíření Evropské unie. Probíhala tehdy diskuse, zda-li proběhne stejně pokojně, jako když došlo ke zrušení hranic směrem k Benelexu a Francii. Prognózy říkaly, že vzhledem k rozdílu v blahobytu jednotlivých zemí, zaznamená majetková kriminalita s východním rozšířením výkyvy. A tento jev opravdu nastal. Dobrá zpráva je ta, že od té doby tato čísla klesají.

Jak se do situace promítl rok 2015?

Poslední milník je samozřejmě situace způsobená přistěhovalectvím, zejména jeho nárůst od poloviny roku 2015. To bylo období, kdy mechanismy německých bezpečnostních orgánů a úřadů vůbec nefungovaly tak, jak měly. Bylo to určité období neřízené migrace. Rád bych tu ale upozornil na jednu zvláštnost, která se objevuje ve všech spolkových zemích od roku 2015. Vidíme tu intenzivní a recidivující pachatele trestných činů z řad cizinců. Tato skupina intenzivních pachatelů představuje jedno procento všech přistěhovalců v Německu, ale páchá více než 40 procent všech trestných činů ze strany migrantů. Nejsou to všechno násilné trestné činy. Velmi často jde o drobnou kriminalitu: jízdu na černo nebo krádeže v obchodech. Samozřejmě jsou mezi pachateli i „opravdoví“ kriminálníci, kteří páchají násilnou trestnou činnost a podobně.

Jakých kriminálních činů se dopouštěli žadatelé o azyl v Německu v roce 2016?Jakých kriminálních činů se dopouštěli žadatelé o azyl v Německu v roce 2016?autor: INFO.CZ

Říkáte, že 40 procent trestných činů páchá pouhé jedno procento přistěhovalců. Odkud tito migranti pochází?

Intenzivní pachatele sledují naše statistiky zvlášť. Znamená to, že tito lidé páchají trestnou činnost opakovaně. Kupodivu se to sleduje pouze u zahraničních pachatelů, i když podle mého názoru by tomu tak mělo být i u Němců. Do zmíněného jednoho procenta spadají hlavně občanů států Maghrebu, ale také východní Evropy jako Gruzie či Moldávie. Občas se tam objevují i Češi, i když menším podílem.

Dá se popsat profil pachatele?

Bohužel k tomu nejsou k dispozici data. Pracoval jsem ale dlouho u policie, a tak ze své zkušenosti mohu říct, že hlavně u Maghrebců je to často tak, že v Německu už existuje určitá kriminální síť lidí, kteří tu žijí delší dobu. A ti nově příchozí jsou jim často dost rychle vtaženi do kriminality, a tím pádem je počet mezi nimi vyšší.

Přihlíží úřady při rozhodování o udělení azylu k tomu, zda žadatelé přestoupili zákon?

V Německu platí azylové právo. Když někomu není azyl udělen, tak musí naši zemi zase opustit. Považuji za správné podívat se při vyhodnocování žádostí i na to, zda jsou mezi žadateli lidé, kteří páchají trestnou činnost, a dám přednost těm, kteří se u nás zdržují dlouho, snaží se integrovat, posílají děti do školy… V realitě tomu tak ale příliš není. To vůči veřejnosti vysílá signál, že lidé, kteří mají dobrou snahu, nemají šanci a musí zemi opustit. A na druhé straně tu jsou ti, kteří páchají trestnou činnost, ale nedaří se je snadno chytit, takže tu zůstávají. Není to jednoduché.

Jaký je podíl jednotlivých národností na celkovém počtu pachatelů z řad žadatelů o azyl?Jaký je podíl jednotlivých národností na celkovém počtu pachatelů z řad žadatelů o azyl?autor: Spolkový kriminální úřad
Myslíte, že někteří migranti se tak mohou schovávat za status uprchlíka, a přitom přijít do Německa už s tím, že budou páchat trestnou činnost?

V každé skupině obyvatel, kteří sem přijdou, jsou i lidé, kteří k tomu z hlediska profilu své osobnosti inklinují. Podle mé zkušenosti to je ale velmi malá skupina migrantů. Většina přistěhovalců, kteří páchají trestnou činnost, to dělají kvůli nevýhodně sociální situaci. Rozhodovací proces o udělení azylu trvá příliš dlouho. Situace v přijímacích zařízeních a ubytovnách se zlepšila, ale stále není dobrá. Člověk se nachází v cizí zemi, musí se zorientovat, má co do činění s byrokracií, kterou nezná. Naše společnost nabízí mnohá lákadla a pokud se migranti dostanou příliš pozdě do integračních programů, příliš pozdě dostanou perspektivu, tak je vysoká pravděpodobnost toho, že se v určité situaci rozhodnou třeba něco ukrást. Také dochází velmi často k trestné činnosti na azylových ubytovnách, kde panuje velmi stísněná situace.

Klíčová je otázka integrace. Dá se ale zvládnout i ve vysokém počtu příchozím?

Je možné to zvládnout, i když to bude velmi těžké. Bude to trvat delší dobu a bude potřeba dělat velké množství malých kroků. Nemáme ale jinou možnost než se o to snažit, protože se jinak bude společenská situace v Německu i dalších zemích vyvíjet špatným směrem.

Jaká je odezva německé veřejnosti na statistiky ohledně kriminality migrantů. Z čísel vyplývá, že se procentuálně oproti minulým rokům zvyšuje. I německá média psala, že počet trestných činů cizinců narostl mezi lety 2015 a 2016 o padesát procent. Říkáte, že je potřeba se statistikami pracovat opatrně a vidět, co za nimi je. Daří se to?

Samozřejmě je problém, když se statistiky prezentují bez vysvětlení. Proto apeluji na všechny kolegy politiky, aby se snažili vysvětlovat, aby nedocházelo ke zkresleným dojmům. Důležitá je také už zmíněná statistika opakovaných trestných činů a zemí původů, která ukazuje, že oproti rozšířeným předsudkům absolutní minimum cizinců páchá trestné činy.

To je pravda. Nárůst kriminality je zároveň nižší než nárůst počtu příchozích. Na druhou stranu ale v absolutních číslech počet kriminálních činů prostě vzrostl. Jak pracujete s tímto argumentem?

To je prostě fakt a úloha politika je podle mě vyhnout se pokušení to populisticky využít. Samozřejmě jsou výjimky jako například Alternativa pro Německo, která se snaží čísla populisticky prezentovat. Ukazuje je ale nereálně, bez kontextu. Úloha politika je i vysvětlovat, že věci se mění. Německo přijalo roli migrační společnosti, tak s tím musí pracovat.

V médiích se také objevují často zprávy o trestných činech jako krevní msta nebo domácí násilí, které se mají vázat právě k migrantům z některých zemí. Je to nafouknuté téma, nebo se s tím německá policie opravdu musí učit žít?

Určitě se dá říct, že existují země a kultury, které mají větší sklony k násilné kriminalitě. To se nedá popřít, i když i tam se samozřejmě musí dbát na to, z jaké vrstvy člověk pochází. Někdy to hraje větší roli než samotný původ. Ale pokud jde konkrétně o otázku domácího násilí, tak tam souvislost není tak vysoká se zemí původu, jak se o tom mluví. Je to problém celé společnosti, všech vrstev a zemí původu. Je to spíše stále tabu téma.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1