Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Saúdská Arábie kontra Írán: Kde jsou na tom ženy hůř a proč je důležitý rok 2030?

Saúdská Arábie kontra Írán: Kde jsou na tom ženy hůř a proč je důležitý rok 2030?

Jako kočka a pes. Saúdská Arábie a Írán. Konzervativní sunnitská monarchie a šíitská teokratická republika. Arabové a Peršané. O vliv na Blízkém východě bojují i v mediálním prostoru: právě teď se jejich propagandisté dohadují, která ze zemí lépe využívá (potlačený) potenciál vlastních žen. Jak Írán, tak Saúdská Arábie přitom patří k těm zemím, kde ženy svobodami rozhodně neoplývají.

Mimochodem, obě země zavedly prohibici. A obě vykonávají trest smrti dokonce i veřejně, i když samozřejmě ne pravidelně. Jak se tedy daří obyvatelkám patriarchální absolutistické monarchie a postrevoluční teokratické republiky s prvky demokracie?

Svoboda? Saúdští poručníci, íránská diskriminace

Každá Saúdka musí mít poručníka – obvykle je jím otec, bratr, manžel nebo jiný příbuzný. Tento systém vychází ze zvykového práva, nikoli psaného zákona. Saúdky potřebují poručníkův souhlas k cestě do zahraničí, sňatku, rozvodu i dalším právním krokům. Od loňska ovšem mohou ženy samy rozhodnout třeba o tom, zda podstoupí operaci, přijme zaměstnání nebo nastoupí na univerzitu.

Také Peršanky jsou doma občankami druhé kategorie, tedy jistě ze západního pohledu. Podle tradice dědí polovinu toho co muž a i v právních sporech mnohdy váží svědectví jednoho muže totéž co výpověď dvou žen. Peršanky jsou ale nejen v rozhodování svobodnější než Saúdky: nynější Írán jim třeba přiznává právo požádat o rozvod a soud po něm často svěřuje děti do péče matek.

Účast v politice? Obě země řídí muži

Saúdská monarchie je absolutistická. A silně patriarchální, což reformistické plány korunního prince Muhammada bin Salmána sotva změní. Jediné volby, které tu kdy proběhly, byly místní a v těch posledních (2015) ženy volily i byly voleny. Král také najmenoval třicet Saúdek do svého poradního sboru, ve kterém sedí celkově 150 lidí. Důležité funkce ale v zemi vykonávají muži.

Írán má kromě (nevoleného) teokratického vedení i prezidenta 290členný parlament, kde v tomto období sedí 17 poslankyň. Od roku 2013 má země už třetí viceprezidentku pro otázku žen a rodiny. Důležité posty ale zastávají muži v čele s nejvyšším náboženským vůdcem země Sajjidem Chameneím. A právě ten zastává názor, že se ženy mají starat o pokud možno co největší rodinu.

INFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěINFOGRAFIKA: Íránský vliv na Blízkém východěautor: info.cz

Řízení auta? Důležité pro ženy... i propagandu

Peršanky řídí nejen vlastní auta, ale i taxíky nebo autobusy. Laleh Seddighová proslula jako automobilová závodnice, jezdit začala pod dozorem otce už ve 13 letech. Pro závodění s muži ale musela získat zvláštní povolení, ve kterém se zavázala, že bude i při sportu dodržovat náboženská pravidla. „Zase jsem ale jako jediná dívka v soutěžích neměla nouzi o sponzory,“ vzpomíná.

Saúdky začaly doma oficiálně šoférovat tuto neděli. Mnohé z nich ale mají řidičské zkušenosti ze zahraničí, ze Západu i jiných arabských zemí. Média odhadují, že Saúdky loni utratily jen u sousedů v Jordánsku, Bahrajnu a Emirátech za řidičské zkoušky více než tři miliony dolarů. Už teď obdržely saúdské úřady od žen na 120 tisíc žádostí o řidičský průkaz.

Na tribuny při fotbalovém zápasu? Jen v Saúdské

Íránky zatím nemohou na stadióny, kde zápolí muži. Na mistrovství v Rusku si proto užily možnost sledovat reprezentační tým z hlediště. A vedení národního družstva dalo najevo, že by mu ženy na tribunách nevadily. Dostat dívky na populární fotbalové zápasy se v Íránu pokusil i populistický, jinak konzervativní prezident Mahmúd Ahmadínežád, narazil ale na náboženské vedení země.

Saúdky nově mohou sledovat sportovní utkání mužů, tedy i utkání ve fotbale, jehož popularita v monarchii roste. Fanynky národního týmu se objevily i během nynějšího mistrovství na ruských tribunách. Doma, na saúdských stadionech pak vznikly zvláštní „rodinná oddělení“, kde jsou ženské uvaděčky, fotbalové fanynky mají k dispozici i vlastní kavárny, modlitebny a ambulanci.

Oblečení na veřejnosti? Oba režimy velí zahalit!

Mravnostní policie, celým jménem Komise pro propagaci ctnosti a prevenci neřesti dosud kontroluje Saúdy obou pohlaví doslova na ulici. Nynější reformy ženám opatrně ulevují: už prý nemusejí chodit v tmavé, splývavé abáji. Vlasy musejí být zahalené, ale opět, nikoli jen tmavým šátkem. Výstřednosti, třeba kalhoty odhalené v rozparku abáji, jsou v očích konzervativců stále problém.

Peršanky i cizinky musejí v Íránu nosit zahalené vlasy a pokud možno splývavé oblečení. Šátek se ale třeba na liberálních předměstích může změnit v ozdobný doplněk. Především mladé Íránky pravidelně zkoušejí konzervativce, kam lze v uvolnění pravidel zajít. Bývalo nehezkým jarním zvykem odchytávat dívky u teheránského metra a peskovat je za přítomnosti policistů za oděvní nekázeň.

Vzdělání? V obou zemích mají studentky většinu

Na saúdských univerzitách převládají studentky (téměř 52 procent). V zahraničí, tedy na vysokých školách v šesti desítkách zemí jich teď studuje 35 tisíc. Saúdové podle ambiciózního plánu „Vize 2030“ chtějí, aby do dvanácti let tvořili 30 procent všech pracovních sil (teď činí jen 22 procent). Nově budou moci ženy mezi 25 a 35 lety vstoupit do armády, ne však do bojových jednotek.

Peršanky tvoří ve své zemi až 60 procent všech vysokoškolských studentů. Podle Rádia Farda je přesto pro Íránky dvakrát složitější najít práci než pro jejich mužské vrstevníky. Na 42 procent Íránek ve věku mezi 15 a 29 lety je nezaměstnaných, v případě mužů činí toto číslo 20,3 procenta. Jen necelá šestina všech Íránek pracuje, což stanice přičítá diskriminaci žen na pracovním trhu.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744