Saúdský ropný gigant odpálí burzovní bombu. Došly už v poušti peníze? | info.cz

Články odjinud

Saúdský ropný gigant odpálí burzovní bombu. Došly už v poušti peníze?

ANALÝZA | Globální i lokální investoři se chystají na událost roku, možná rovnou dekády. Saúdskoarabská ropná společnost Aramco se po několik letech odkladů chystá zkraje prosince k první veřejné nabídce akcií (IPO), od které si slibuje až 40 miliard dolarů. Nabízí se otázky: proč monarchie zčásti privatizuje podnik, který je pro její přežití klíčový? A otevírá se světu dobrovolně, nebo jí prostě docházejí peníze?

O plánovaném obchodu se dlouhodobě píše v superlativech. Z pochopitelných důvodů. Aramco je státní kolos s 76 tisíci zaměstnanci, který svou produkcí pokrývá desetinu globální spotřeby klíčové suroviny. Stanice Al-Džazíra konstatuje, že i když podle řady ukazatelů nejziskovější společnost světa nabídne k odkupu jen jedno, maximálně dvě procenta akcií, očekává zisk 20, respektive 40 miliard dolarů (téměř 930 miliard korun). Pro srovnání, Česko letos hospodařilo s rozpočtem asi 1,5 bilionu korun, očekávaný prodej tedy může dosáhnout zhruba 60 procent všech státních výdajů ČR za rok 2019. Experti očekávají, že může jít o největší IPO v dějinách.

Na místě je ovšem otázka, proč monarchie klíčovou firmu vůbec privatizuje? Chce? Nebo musí? Kdo bude nakupovat a jak tento pohyb souvisí s ekonomickou, ale i společenskou reformou, kterou svým poddaným i okolnímu světu nabízí faktický vládce země, korunní princ Mohamed bin Salmán známý i pod zkratkou MBS?

„Pravdou je, že Saúdské Arábii postupně docházejí peníze,“ prohlásil v polovině listopadu pro americkou televizi CNBC poněkud natvrdo někdejší velitel mezinárodních sil v Iráku a ex-šéf CIA David Petraeus. „Deficity saúdských rozpočtů se poslední roky v závislosti na cenách ropy pohybovaly mezi 40 a 60 miliardami dolarů, přičemž jejich úroveň ovlivňovaly i aktivity v jiných zemích regionu,“ pokračoval nynější spolupracovník finanční společnosti KKR podle všeho s odkazem na válku, kterou Saúdové na své jižní hranici vedou proti jemenským povstalcům podporovaným Íránem. „Investice nutně potřebují i k tomu, aby mohli zdárně provést reformní plán známý jako Vize 2030, který bez peněz ze zahraničí prostě realizovat nezvládnou,“ dodal Petraeus.

Ambiciózní projekt korunního prince hodlá během následujícího desetiletí proměnit konzervativní, z centra pevně řízenou ropnou monarchii v moderní diverzifikované hospodářství. V roce 2030 by malé a střední podniky měly vytvářet HDP z 35 procent – výchozí stav byl údajně jedna pětina. Soukromý sektor jako celek by se pak měl na ekonomických výsledcích podílet takřka ze dvou třetin (65 %). MBS kromě jiného navrhl, aby onoho roku tvořily ženy nejméně 30 procent pracovní síly. A aby se zvýšila očekávaná délka života ze 74 na 80 roků. Došly tedy Saúdům peníze na naplnění vize, nebo potřebují zavést změny, aby přežili? Zatím jistě nekrachují, reformy propagované MBS ovšem nemusí být pouze jeho osobní „bohulibou“ iniciativou, ale možná prostě naléhavou přípravou na brzkou budoucnost.

Monarchii navíc opravdu neprospívá již zmíněné vojenské dobrodružství v Jemenu, které je všeobecně považováno za osobní tažení korunního prince. Kromě skutečnosti, že v jeho důsledku zahynulo – alespoň podle agentury AP – přes 100 tisíc lidí, konflikt (cynicky řečeno) nesvědčí ani byznysu. Web Market Watch případným kupcům akcií společnosti Aramco připomíná riziko související s „geopolitickým napětím“ v oblasti, které se „naplno projevilo po zářijovém útoku“ na saúdská ropná zařízení. Jemenští rebelové tehdy patrně s pomocí íránské technologie dokázali dočasně snížit těžbu ropy v monarchii až o polovinu, což vyvolalo i globální ozvěnu.

O tom, že MBS a jeho lidé nechtějí ponechat v souvislosti s plánovanou IPO nic náhodě, svědčí i zpráva listu Financial Times, podle kterého nynější šéfové království nevybíravě tlačí bohaté saúdské rodiny k nákupu podílů Aramca. „Prezentují to tak, že je to jejich vlastenecká povinnost,“ nechal se slyšet jeden z insiderů, který s deníkem hovořil, a dodal: „Je ovšem otázka, s jakou sumou jejich patriotismus končí.“

Tato částka se prý významně zvyšuje se způsobem, jakým vláda movité Saúdy přesvědčuje – jde i o šikanu, či přinejmenším neskrývaný nátlak. Nezřídka je přitom vyvíjen právě na ty podnikatele, které MBS nedlouho po faktickém nástupu do čela země (koncem roku 2017) internoval v rijádské hotelu Ritz-Carlton, kde jim objasňoval nové mocenské poměry. V jistém smyslu tak lze budoucí investici do akcií Aramca považovat za další, pochopitelně „zcela dobrovolný“ příspěvek korunnímu princi. Podobně jako když mnozí ze zadržovaných saúdských podnikatelů opustili luxusní vězení v Ritzu až poté, co převedli značné sumy do rozvojového fondu spravovaného… lidmi kolem MBS.

Princovi emisaři se rozjeli rovněž do blízkých zemí, aby tamní fondy přiměli k pořízení podílů Aramca – navštívili jistě Abú Dhabí, Kuvajt, Dubaj a Singapur, přičemž přinejmenším v prvních dvou lokalitách pochodili. „Ukazuje to, že (akcie) asi nebudou takovým trhákem, v jaký království donedávna doufalo,“ napsala ve své poznámce londýnská poradenská skupina Capital Economics, kterou citují i arabská média.

Saúdská Arábie totiž nejen investorům, ale také politickým i jiným spojencům vysílá rozporuplné signály. A to nejpozději od loňské brutální vraždy nepohodlného novináře Džamála Chášukdžího na saúdském konzulátu v Istanbulu. Její novou, nyní probíhající diplomatickou, kulturní i ekonomickou ofenzívu, která má překrýt tragédii rozřezaného žurnalisty, negují kroky MBS na domácím poli. Svět sice s překvapením sleduje, jak se donedávna ultrakonzervativní monarchie otevírá turistům a chystá se ve vlastních dunách pořádat třeba i závod, který původně začal na trase mezi Paříží a Dakarem. V tu samou dobu ale zjišťuje, že se způsoby korunního prince nijak nezměnily. List Financial Times s odkazem na exilovou lidskoprávní organizaci ALQST zkraje týdne informoval o zatčení nejméně osmi publicistů. Ti přišli nejen o svobodu, ale i mobily a počítače, které jim muži v uniformách zabavili. Konkrétní důvod dosud není zřejmý – nikdo ze skupiny není považován za výjimečně slavnou figuru, i když určitý společenský vliv někteří z nich mají. Za mřížemi tak v rámci zátahu skončili nepříliš nápadní novináři, napravený blogger píšící hlavně o technologických novinkách stejně jako někdejší spolupracovník stanice Al-Džazíra. V posledním případě by motivem snad mohla být rivalita mezi Saúdskou Arábií a samostatně operujícím Katarem, kde zmíněná televize sídlí.

Jiná skupina saúdských influencerů skončila v rukou bezpečnostních složek letos v dubnu. Zjara i nyní se přitom jednalo o stoupence reforem, které MBS prosazuje. Dosavadní zkušenosti se saúdským lídrem ovšem naznačují, že je nejen prchlivý, ale i autokratický. A že se cítí být ohrožen těmi, kteří se nebojí vystoupit z davu, ačkoliv v podstatě sdílejí jeho pohled na proměnu dosud konzervativního království. Otázkou je, zda si zatčení reformátoři přejí, aby absolutní politickou moc, i když třeba ve společensky uvolněném státě, třímal právě MBS.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud