Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Se Zemanem nemám prakticky nic společného, řekl Babiš v Bruselu

Se Zemanem nemám prakticky nic společného, řekl Babiš v Bruselu

Premiér Andrej Babiš dnes v Bruselu jednal s předsedou Evropské komise Jeanem Claudem-Junckrem o kvótách na uprchlíky. Novinářům posléze řekl, že schůzka žádné konkrétní řešení nepřinesla; debata o reformě evropského azylového systému je prý dlouhodobou záležitostí. Babiš se dnes rovněž například potkal s hlavním vyjednavačem pro Brexit Michelem Barnierem či českou eurokomisařkou Věrou Jourovou. V rozhovoru pro belgický list Le Soir pak Babiš odmítl, že je populista a řekl, že s prezidentem Milošem Zemanem nemá „prakticky nic“ společného.

Babiš Junckerovi zopakoval dlouhodobě známý postoj České republiky a dalších zemí střední Evropy, že přerozdělování žadatelů o azyl mezi země EU není v migrační krizi řešením. Pro bruselské představitele to není novinka, kvůli odmítání kvót je už od jara 2016 zablokována debata členských zemích o návrhu komise na reformu unijního azylového systému. Loni na podzim summit EU potvrdil zájem hledat konsensuální řešení, teď se o to pokouší bulharské předsednictví EU.

Podle Babiše je možné, že debata se přesune ještě do období rakouského předsednictví ve druhé polovině letošního roku.

„Kvóty jsou problém, který rozděluje Evropu. Chceme vlastně přesvědčit komisi a další členské země o tom, že jsme solidární, že najdeme jiné řešení,“ řekl večer v Bruselu premiér v demisi Babiš.

Připomněl také společný projekt zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska, které nedávno výrazně přispěly do fondu na podporu řešení migrace v Africe, spravovaného Itálií. V minulosti také Česko v migrační krizi pomáhalo například vysláním policistů do Slovinska, Maďarska či Bulharska.

„Vyměnili jsme si názory a já to hodnotím pozitivně,“ komentoval Babiš svou dnešní diskusi s Junckerem, kterou vedl ve francouzštině. Dnes prý také získal „nějaký pocit“ ohledně možností řešení situace kolem žaloby, kterou Evropská komise podala na Českou republiku za odmítnutí podílet se na jednorázovém přebírání žadatelů o azyl z Itálie a Řecka.

„Budeme to řešit doma, budeme o tom přemýšlet,“ poznamenal premiér. Připomněl, že Praha má nyní dva měsíce na vyjádření. „Budeme hledat řešení, nějak bych to nechtěl v této chvíli prozrazovat,“ doplnil Babiš. Důležitá je v této souvislosti podle něj také koordinace dalšího postupu zemí visegrádské skupiny.

Evropská unie se nyní při řešení migrační krize soustředí především na zlepšení ochrany vnějších hranic a rychlejší navracení těch, kdo na azyl v unii právo nemají. Součástí je také intenzivnější spolupráce se zeměmi původu migrantů. „Je otázka, co se dá ještě udělat líp,“ podotkl dnes Babiš.

Vedle setkání s unijními představiteli si Babiš našel čas i na zahraniční novináře. „Jak bych mohl být populista, když jsem zavedl elektronickou evidenci tržeb? Kvůli tomu jsem ztratil deset procent voličů,“ řekl na otázku belgického listu Le Soir, zda se považuje za proevropského populistu podporujícího podnikání, jak o něm píší média. Babiš v této souvislosti dodal, že bojuje proti daňovým únikům, a že „je tady pro lidi“. „Jestliže tvrdíte, že to ze mě dělá populistu, pak jsem hrdý na to, že jím jsem,“ řekl také.

Na otázku týkající se znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem odpověděl, že s ním nemá prakticky nic společného, ale je to jeho prezident a podporuje ho. „On mě také podpořil,“ uvedl Babiš. Západní média podle něj opisují „hlouposti“, které publikují Zemanovi nepřátelé. „Je proti němu vedena hrozná kampaň,“ řekl Babiš.

Zeman je podle Babiše hrdý na to, že udržuje vztahy s čínským i ruským prezidentem a rád by se setkal i s šéfem Bílého domu. Jako prezident malé země by byl hrdý, kdyby mohl říct, že má u všech prezidentů dveře otevřené, dodal Babiš. Uvedl také, že nikdo nekritizoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a neoznačoval jej za pročínského politika, když jeho tým nedávno v Číně dojednal prodej airbusů. Macron přitom odmítl veřejně dávat Číně lekce z lidských práv.

Když se rozhovor stočil na kauzu Čapí hnízdo, kvůli níž obvinila policie 11 lidí, mezi nimi i Babiše, premiér řekl, že tradiční strany se jej snaží dostat z vlády. Označil je za „zkorumpované“.

Babiš v rozhovoru zopakoval svůj nesouhlas s možností vzniku trvalého mechanismu přerozdělování žadatelů o azyl v případě krize. „Ze zásady odmítáme, aby za nás někdo jiný rozhodoval, kdo přijde žít a pracovat do naší země,“ uvedl předseda vlády. Kvóty podle něj nejsou efektivní a rozdělují Evropu. Česká republika ale zároveň nabízí solidaritu, například vysílání policistů nebo peníze Libyi.

Možnost přijetí eura podle premiéra teď není pro českou vládu téma. Jako podnikatel by byl pro euro, ale jako politik je pro zachování koruny. „Za růst, který jsme měli, vděčíme rovněž zásahům naší české centrální banky. Jsme země orientovaná na vývoz. Když by nastala krize, je dobré mít vlastní politiku. A co se týče investorů, pro ty je zásadní, že jsme v Evropské unii“.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1