Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sedm let za terorismus: Německý soud poslal do vězení syrského občana, který byl členem dvou teroristických organizací

Sedm let za terorismus: Německý soud poslal do vězení syrského občana, který byl členem dvou teroristických organizací

Vrchní zemských soud v Düsseldorfu dnes poslal na sedm let za mříže syrského občana Sáliha A., který přišel do Německa po takzvané balkánské trase. Usvědčil ho z členství ve dvou teroristických organizacích v Sýrii a také z použití válečných zbraní a ze zabití. Zprostil ho naopak obvinění z přípravy teroristického útoku v Německu. Ukázalo se totiž, že své původní tvrzení o chystaném útoku si Sálih A. vymyslel.

Sálih A. se v roce 2016 sám přihlásil v Paříži na policii a tvrdil, že od vedení takzvaného Islámského státu (IS) dostal povel, aby provedl atentát v historickém centru Düsseldorfu. Podle jeho tvrzení se měli o víkendu v davu lidí odpálit dva sebevražední atentátníci. Další teroristé pak prý měli puškami Kalašnikov postřílet co nejvíce prchajících lidí.

„Plán atentátu neexistoval,“ řekl při čtení rozsudku předsedající soudce Winfried van der Grinten. Obžalovaný podle něj sám svá původní vyjádření odvolal. Další dva spoluobžalovaní, kteří kvůli domnělým plánům strávili rok a půl ve vyšetřovací vazbě, byli mezitím propuštěni.

Sálih A. si údajně chtěl podáním falešných informací zajistit status informátora a také možnost přistěhování své rodiny do Německa. "Jeho chování bylo často zaměřeno na vlastní výhody," řekl soudce.

Pravděpodobně jednatřicetiletý muž ale mezitím poukázal na několik údajných teroristů žijících v Německu, proti nimž je nyní vedeno vyšetřování. To mělo za následek zmírnění trestu. Sálih A. totiž dnes odsouzen byl, a to za své předchozí působení v Sýrii. Přiznal se mimo jiné k zabití syrského vojáka, který předtím zabil jeho bratra.

Dnes odsouzený muž přišel do Německa v roce 2015 po takzvané balkánské trase. Žil v uprchlickém domově v Kaarstu u Düsseldorfu a později zažádal o azyl také v Nizozemsku. Proces s ním začal před necelým rokem.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1