Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sedm zemí Evropy včetně Česka hlásí v ovzduší radioaktivní jod. Stopy vedou na východ

Sedm zemí Evropy včetně Česka hlásí v ovzduší radioaktivní jod. Stopy vedou na východ

Měřicí stanice v sedmi evropských státech včetně České republiky zjistily v ovzduší nepatrné množství radioaktivního izotopu jodu 131. Množství izotopu, jehož vznik je vázán na lidskou činnost, je podle francouzského institutu pro ochranu před radiací IRSN natolik nízké, že nepředstavuje hrozbu pro lidské zdraví. Zdroj izotopu je nejasný, některá média spekulují o ruském původu, neboť ho poprvé zachytila norská stanice u ruských hranic.

 Důvod k jakýmkoliv obavám o lidské zdraví neexistuje ani podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové. Hodnoty naměřené v Česku na konci ledna jsou podle ní velmi nízké. „Státní úřad pro jadernou bezpečnost upozorňuje, že informace o zvýšené aktivitě jodu měřené v atmosféře v různých zemích Evropy jsou některými zdroji pochybně interpretovány a nezdůvodněně zveličovány,“ uvedla v komentáři zaslaném ČTK.

Úřad se podle ní přesto zabývá snahou získat co nejvíce informací o množství vyskytující se radioaktivity v ovzduší a přispět k hledání její příčiny. Dvě pozitivně detekovaná stopová množství zjištěna Státním ústavem radiační ochrany v Praze mají podle ní spíše indikativní charakter. „Dá se předpokládat, že nejspíš se jedná o atmosferický transport napříč Evropou. Zdroj aktivity však zatím nebyl identifikován, zcela jistě se však nenachází na území České republiky. Takové situace nastaly již i v minulosti a jako zdroj byl například identifikován únik radioaktivního jodu při výrobě radioizotopů pro lékařské účely,“ dodala.

První zprávu o výskytu izotopu ohlásila v druhém lednovém týdnu stanice v severonorském Svanhovdu, která je jen několik stovek metrů od ruské hranice. Krátce poté oznámila přítomnost radioaktivní látky v ovzduší stanice v Rovaniemi ve finském Laponsku. Během dvou týdnů byly nepatrně zvýšené hodnoty jodu 131 naměřeny v Polsku, Německu, Francii, Španělsku a také v České republice.

„Jod 131 je radionuklid s krátkým poločasem rozpadu (osm dní). Zjištění tohoto radionuklidu proto spíše svědčí o nedávném úniku,“ uvedl IRSN. Institut dodal, že hodnoty naměřené ve Francii, které odpovídají i hodnotám z České republiky, nepředstavují hrozbu pro lidské zdraví.

Zdroj izotopu zůstává neznámý, IRSN a ani finský úřad pro jadernou bezpečnost STUK o možném původu nespekulují. „V době měření panovalo nepříznivé počasí, takže nemůžeme určit žádné konkrétní místo. Měření z několika míst v Evropě mohou naznačovat, že to přišlo z východní Evropy,“ citoval portál The Independent Barents Observer Astrid Lilandovou z norského úřadu radiační ochrany.

Jod 131 se do ovzduší mohl dostat například po incidentu v jaderném reaktoru, poznamenal server The Independent Barents Observer. Tento izotop unikl například při haváriích v jaderných elektrárnách v Černobylu v někdejším Sovětském svazu či v japonské Fukušimě. Jod 131 se také hojně využívá v lékařství, proto ho připravuje řada zemí.

Se zjištěním radioaktivního jodu zřejmě souvisí přílet zvláštního letounu Boeing WC-135 amerického vojenského letectva do Británie, o kterém o uplynulém víkendu informovali letečtí blogeři. Stroj zmíněného typu je vybaven přístroji k měření radioaktivity a zjišťování jejího původu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1