Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Seehofer chce s Merkelovou jednat o vracení migrantů přímo z německých hranic

Seehofer chce s Merkelovou jednat o vracení migrantů přímo z německých hranic

Německý ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) chce do konce týdne jednat s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU) o sporu, který se týká vracení části uprchlíků přímo z hranic spolkové republiky. Merkelová se zatím tomuto opatření, které podporuje velká část politiků její konzervativní unie CDU/CSU, brání.

„Naše frakce v úterý jasně vyslovila přání, aby se v brzké době odehrál rozhovor. To se také stane. V brzké době pro mě znamená tento týden,“ řekl dnes Seehofer v Berlíně po setkání s rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem. „Budeme se velmi intenzivně snažit, aby se našlo řešení,“ poznamenal.

Spor se týká Seehoferových plánů vracet hned na německých hranicích zpět běžence, kteří už byli registrováni v jiném státu EU, ve Švýcarsku nebo v Norsku. Německé právo s takovým postupem obecně počítá, ve výjimečných humanitárních situacích se ale neuplatňuje. Situaci navíc komplikují evropské azylové předpisy, které se od těch německých v některých bodech liší.

Změna německého postoje by vedla k tomu, že by spolková republika vracela některé běžence například přímo na hranicích s Rakouskem nebo Českou republikou. Jak by na takovou situaci reagovala Vídeň, dnes rakouský kancléř Kurz říci nechtěl. Někteří pozorovatelé ale vyjadřují přesvědčení, že by Rakousko sáhlo ke stejnému kroku a začalo přímo z hranic vracet migranty do Itálie. Právě italský ministr vnitra v uplynulých dnech svého německého a rakouského kolegu požádal o užší spolupráci v oblasti migrace.

Merkelová svůj současný postoj zdůvodňuje především nutností hledat nikoli národní, ale celoevropská řešení, a také předností evropského práva před tím německým. Podle řady pozorovatelů vracení běženců na hranicích odmítá také proto, že by znamenalo konec jednoho z posledních pozůstatků její původně otevřené migrační politiky. Ve většině ostatních oblastí se migrační politika SRN výrazně zpřísnila.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1