Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šéf italské diplomacie varoval před návratem bojovníků z řad IS do Evropy. „Zcela konkrétní nebezpečí,“ říká

Šéf italské diplomacie varoval před návratem bojovníků z řad IS do Evropy. „Zcela konkrétní nebezpečí,“ říká

Evropě hrozí návrat bojovníků, kteří v předchozích několika letech bojovali v Sýrii či Iráku na straně teroristické organizace Islámský stát (IS). Prohlásil to italský ministr zahraničí Angelino Alfano na úvod konference ministrů zahraničí o migraci, jíž se v Římě účastní i zástupci několika afrických zemí. 

Podle šéfa italské diplomacie nejde jen o "možnost", že by se zahraniční bojovníci dostávali zpět do Evropy, ale o "absolutně konkrétní nebezpečí".

Na konferenci, jíž se zúčastnili například zástupci Alžírska, Čadu, Egypta, Libye, Francie či Tuniska, italský ministr zahraničí také uvedl, že jeho země dá v letech 2018 až 2019 do Fondu pro Afriku "dalších 80 milionů eur" (asi dvě miliardy korun). Peníze by měly jít na ekonomické a sociální rozvojové projekty v afrických zemích, určené zejména pro mladé lidi.

Organizace IS ovládla v roce 2014 značná území v Sýrii a Iráku. Loni ji z většiny těchto oblastí vytlačili místní bezpečnostní složky s pomocí mezinárodní koalice. V řadách IS bojovala i řada Evropanů.

Itálie před rokem zřídila vlastní fond, který má pomoci africkým státům lépe střežit hranice a bránit lidem vydávat se na cestu přes Středozemní moře do Evropy. Tehdy do něj slíbila vložit 200 milionů eur. Peníze z tohoto fondu mají jít zejména na pomoc Nigeru, Libyi a Tunisku, které jsou hlavními zeměmi, odkud proudí migranti do Itálie.

Itálie se v posledních letech potýká s masovým příchodem migrantů z Afriky, jichž loni připlulo přes Středozemní moře na 120 tisíc. O rok dříve jich dorazilo z Afriky do Itálie více jak 180 tisíc. 

Alfano dnes na konferenci v Římě také varoval před extremismem, který podle něj před italskými parlamentními volbami, chystanými na příští měsíc, zaznívá z řad některých pravicových stran. Jejich lídři zneužívají podle Alfana otázku migrace k získávání hlasu voličů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1