Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sencov hladoví už 100 dní. „Obměkčí“ Putina stejně jako Savčenková? Znalci mu příliš šancí nedávají

Sencov hladoví už 100 dní. „Obměkčí“ Putina stejně jako Savčenková? Znalci mu příliš šancí nedávají

Už sto dní drží ukrajinský režisér Oleh Sencov v ruském vězení hladovku, kterou chce docílit propuštění dalších zadržovaných Ukrajinců. Za Sencova se postavila Evropská unie, OSN, lidskoprávní organizace a nejnověji i čeští filmaři, kteří v úterý přišli s vlastní hladovkou. Moskva ale o režisérově osvobození neuvažuje.

Sencov je ve vězení už více než tři roky. Krymský rodák se za mříže dostal krátce po anexi rodného poloostrova Ruskem v roce 2014. Nepodmíněný dvacetiletý trest mu ruský soud uložil za extremismus a údajné teroristické akce vůči krymské kanceláři vládní strany Jednotné Rusko a dalšího ruského spolku.

Obvinění popírá nejen Sencov. Na jeho straně stojí i lidskoprávní organizace. Amnesty International označila proces s režisérem za zmanipulovaný. Sencov podle ní musel čelit mučení, klíčoví svědci vypovídali pod nátlakem.

Podobně jako Sencova zadržuje Moskva i další Ukrajince. Právě za jejich propuštění drží režisér od května hladovku. K 21. srpnu je bez jídla už 100 dní, během nichž zhubl o 17 kilogramů. Ruské orgány však za tu dobu neobměkčil, naopak sám se dostává na hranici svých možností a jeho zdravotní stav se zhoršuje.

„Všechno není jen špatné, ale katastroficky špatné. Oleh mi přes advokáta předal dopis. Napsal, že konec je blízko a nemyslí tím své osvobození. Ptá se, jestli ještě někoho zajímá jeho hladovka. Nedostává vůbec žádné zprávy, žije v úplné informační blokádě. Já už si nedovedu představit, co bychom mohli ještě udělat a jak ho dostat ven,“ napsala začátkem srpna na Facebooku Sencovova sestřenice Natalia Kaplanová.

Speciál INFO.CZ k srpnu 1968Speciál INFO.CZ k srpnu 1968autor: INFO.CZ

Rusko se dušuje, že tak špatně na tom vězněný otec dvou dětí není. Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová navíc v červenci ujistila, že jej Moskva nenechá zemřít, i kdyby mu lékaři měli dlouhodobě podávat potravu v podobě roztoků. S nimi podle Moskalkovové Sencov souhlasil poté, co v červnu prodělal první větší krizi.

Nepomohl Macron ani dopis od maminky. Čeští umělci chtějí zkusit solidární hladovku

Obavy o Sencovův život však stále rostou. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyzval Rusko k okamžitému propuštění ukrajinského režiséra. Podobně reagovala také Evropská unie. Sencovova matka, která nadále žije na Krymu, žádala o propuštění svého syna i ruského prezidenta Vladimira Putina. Kreml ale její žádost zamítl. Už dříve probíral Sencovův osud s Putinem francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž požadoval „naléhavé humanitární řešení“ celé situace.

S milníkem 100 dnů hladovky se objevují další výzvy, které požadují Sencovovo propuštění a splnění jeho požadavků. Za Sencova se postavili například čeští filmaři. Ti symbolicky v den 50. výročí okupace Československa sovětskými vojsky spustili vlastní řetězovou hladovku. Umělci a sympatizanti by se měli střídat v pětidenních cyklech.

„Za celou dobu se současně ukazuje hmatatelněji než kdy jindy povaha současného ruského režimu. Je zcela rezistentní vůči osobním i institucionálním prosbám i žádostem a vykazuje nulovou vůli přehodnocovat svá stanoviska,“ cituje agentura ČTK iniciátora akce, dokumentaristu Víta Janečka.

Kromě něj se do hladovky hodlají zapojit například Václav Kadrnka, Zuzana Kříhová, Eva Papoušková, Radim Špaček a Roman Vávra. Záštitu nad akcí drží Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů, která zřídila speciální webové stránky, na nichž je celý text výzvy v několika jazycích.

Zkraje týdne sepsala on-line petici též ukrajinská herečka žijící v kanadském Edmontonu Lianna Makuchová. Kanadskou vládu vyzvala k zásahu a zavedení diplomatických i ekonomických sankcí vůči Rusku. Během tří dnů získala necelých 200 podpisů. V Londýně před ruskou ambasádou demonstrovali zástupci mezinárodního PEN klubu, další protestní akce se chystají i v jiných evropských zemích.

Sencova v dopise adresovaném Kremlu podpořili také hollywoodské hvězdy a další kolegové z filmařské branže. Nechyběli mezi nimi herci Johnny Depp a Meryl Streepová či režiséři Pedro Almodóvar, Wim Wenders, Agnieszka Hollandová, Krzysztof Zanussi, Aki Kaurismäki nebo Andrzej Wajda.

Napodobí Sencov Savčenkovou? Naděje je malá, má příliš velké požadavky

Splnění Sencovových požadavků nebo jeho propuštění se však v současnosti nezdá příliš pravděpodobné, jakkoli se jiné případy v minulosti povedlo podobně vyřešit. Hladovku držela například ukrajinská pilotka Nadija Savčenková. I její případ měl mezinárodní ohlas. Po 83 dnech bez jídla zkolabovala a k přijímání stravy se vrátila až v nemocnici. Putin tehdy kývl na její výměnu za dva ruské vojáky zadržované na Ukrajině.

Kreml dříve propustil také aktivistky ze skupiny Pussy Riot nebo několik členů ekologického hnutí Greenpeace. Putinův režim to však udělal na konci roku 2013, kdy si chtěl zlepšit obraz před blížícími se olympijskými hrami v Soči. Nyní taková záminka chybí. „Pokud by se výměna vězňů udála, bylo by to před mistrovstvím světa ve fotbale. Bylo by to gesto vůči mezinárodnímu společenství,“ komentovala šance v listu Moscow Times pracovnice organizace Human Rights Watch Julia Gorbunová.

Případy, kdy vězni hladovkou skutečně prosadili své cíle, existují. Rusko nedávno zkrátilo trest na polovinu 21letému Uzbekovi, minulý rok zase uspěli zastupitelé města Serpuchov, kteří 56 dnů protestovali proti skládce umístěné příliš blízko místní školy. Jeden z místních politiků Nikolaj Dzihur by však následování jejich příkladu nedoporučoval. „Naše vláda je stavěná tyto protesty ignorovat.“ V Sencovově případě navíc i lidskoprávní obhájci pochybují, zda nejsou jeho požadavky až příliš velké.

Jak dlouho Sencov vydrží hladovět, není jasné. Podle lékařských studií je doba, po níž je lidské tělo schopné přežít bez potravy, individuální. Do hry navíc promlouvá i umělá výživa, kterou podle vyjádření ruských úřadů Sencov dostává. Indická aktivistka Irom Šarmilaová vydržela s pomocí sondy bez jídla 16 let. Hladovku ukončila v srpnu 2016 navzdory tomu, že svého cíle – zrušení zákona o rozšířených pravomocích armády – nedosáhla.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232