Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sesazený katalánský premiér utekl se svými ministry do Belgie. Údajně chtějí požádat o azyl

Sesazený katalánský premiér utekl se svými ministry do Belgie. Údajně chtějí požádat o azyl

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont odjel dnes s pěti členy své vlády do Bruselu poté, co španělská prokuratura obvinila vedení regionu ze vzpoury a dalších trestných činů. Důvody odjezdu oficiálně nejsou známé. Televizní stanice La Sexta s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že hodlají v Belgii požádat o politický azyl. Jeho možné udělení již v neděli odmítl belgický premiér Charles Michel.

Podle části španělských médií odjel Puigdemont jednat o podpoře pro nezávislost Katalánska s vlámskými nacionalisty usilujícími o rozdělení Belgie. Zmíněná televize či web deníku El Periódico však uvádějí, že cílem katalánských politiků je zůstat v exilu.

Puigdemont a část jeho ministrů čelí obviněním, za něž mohou dostat desítky let vězení. Prokuratura je viní mimo jiné z toho, že v pátek umožnili v regionálním parlamentu schválení rezoluce o nezávislosti Katalánska.

Španělské ministerstvo vnitra podle listu El País o jejich pobytu v Belgii ví. Podle úřadu to nepředstavuje žádný problém, horší by prý naopak bylo, kdyby se Puigdemont a ministři nadále snažili působit v Barceloně ve svých bývalých funkcích, které Madrid zrušil v pátek.

Poslanec katalánského parlamentu Lluís Llach z Puigdemontovy separatistické koalice Společně pro ano (JXSí) na twitteru napsal, že „premiér (katalánské) republiky je v exilu“, což by podle něho měla Evropa vnímat jako jasnou vinu španělské vlády.

Puigdemont zamířil do Bruselu den poté, co belgický státní tajemník pro azylové a migrační otázky Theo Francken uvedl, že by mohl belgické úřady požádat o azyl. Premiér Michel krátce nato slova politika z vlámské nacionalistické strany korigoval a uvedl, že poskytnutí azylu „absolutně není na pořadu dne“ a vyzval Franckena, aby „nepřiléval olej do ohně“. Belgie sice zaujala vůči španělské vládě kritický postoj po policejním zásahu při referendu o nezávislosti, stejně jako ostatní země Evropské unie však nehodlá uznávat nezávislost Katalánska založenou na porušení španělské ústavy.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1