Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Šestnáctiletá dívka útočila v Německu ve jménu Islámského státu. Soud ji poslal na roky za mříže

Šestnáctiletá dívka útočila v Německu ve jménu Islámského státu. Soud ji poslal na roky za mříže

Německý soud poslal na šest let do vězení šestnáctiletou Safii S., která loni zaútočila nožem na policistu a vážně ho přitom zranila. Šlo o první rozsudek za čin ve jménu takzvaného Islámského státu v Německu. Dívce hrozilo až deset let odnětí svobody. Na dva a půl roku půjde do vězení také dvacetiletý Němec se syrskými kořeny Muhammad Hasan, který o chystaném útoku věděl.

Loni 26. února si dvojice policistů na hlavním nádraží v Hannoveru všimla, že je Safia S. sleduje. Když ji požádali, aby se legitimovala, vrazila znenadání čtyřiatřicetiletému policistovi nůž do krku a vážně ho zranila. Druhý policista dívku přemohl a zatkl.

Při pátrání po motivu tehdy patnáctileté Safie se brzy přišlo na její napojení na Islámský stát. Dívka s marockými kořeny chtěla podle německých médií původně napadnout odpůrce koránu, později si ale za terč zvolila policisty. Ještě večer před útokem byla Safia přes internet v kontaktu s jistou Leylou ze Sýrie, kterou prosila, aby mohla další den přistoupit k činu. Leyla jí radila, aby se pokusila odvést pozornost policisty a aby mu vzala zbraň, s níž by pak mohla střílet na další lidi.

Útok Safie byl prvním v Německu, u kterého stál v pozadí Islámský stát. Další dva přišly loni v létě, kdy dvojice teroristů zaútočila v bavorských městech Ansbach a Würzburg. V obou případech si útoky vyžádaly několik zraněných. K Islámskému státu se hlásil také Tunisan Anis Amri, který při prosincovém útoku na vánoční trh v Berlíně zabil 12 lidí a další desítky zranil.

Při vyšetřování radikalizace Safie se přišlo na to, že už jako sedmiletá dívka byla v kontaktu s německým salafistou Pierrem Vogelem. Začátkem loňského roku se pokusila dostat do Sýrie, aby se tam připojila k IS, nedostala se ale dál než do Istanbulu, kde si ji vyzvedla její matka.

Když se obě vrátily do Německa, čekali už na ně policisté, kteří Safii zabavili její mobilní telefon. K překladu arabsky psaného návodu k útoku nožem se ale vyšetřovatelé dostali až v březnu, tedy až po její násilné akci. V telefonu našli také zprávy, v nichž oslavovala islamisty, kteří v listopadu 2015 v Paříži při sérii útoků zabili na 130 lidí.

Státní zastupitelství požadovalo pro dívku trest ve výši šesti let odnětí svobody za pokus o vraždu, těžké ublížení na zdraví a podporu Islámskému státu. Obhajoba žádala o mírnější trest výhradně za těžké ublížení na zdraví. Soud v Celle v Dolním Sasku, který se uskutečnil za přísných bezpečnostních opatření, rozhodoval vzhledem k věku Safie S. s vyloučením veřejnosti a nakonec se přiklonil jednoznačně na stranu obžaloby.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1