Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Severokorejci vědí, že jim vláda lže. Neví ale, jak to vypadá na Jihu, tvrdí uprchlík z KLDR

Severokorejci vědí, že jim vláda lže. Neví ale, jak to vypadá na Jihu, tvrdí uprchlík z KLDR

Lidé v KLDR režimní propagandě tolik nevěří, zároveň ale netuší, jak vypadá svět za hranicemi komunistické diktatury. V rozhovoru pro server Business Insider to tvrdí severokorejský uprchlík Kim, který založil organizaci za sjednocení poloostrova. Podle něj mnozí lidé v totalitní zemi vůbec nechápou, jak velký je ve skutečnosti rozdíl mezi životní úrovní v Severní a Jižní Koreji.

„Lidé vědí, že to, co jim říká vláda, jsou lži, protože to je zjevné. Když vláda říká, že je v zemi prosperita, co se týče jídla a rýže, vidíme sami, že je sucho a že pro nás není jídlo. Když vidí, že to, co říkají, nesouhlasí s tím, co se skutečně děje, pochopí, že vláda lže,“ vypráví Kim, který ze země utekl, když mu bylo 19.

Nyní je o dvacet let starší a vysvětluje, že velkým problémem Severokorejců zůstává nepochopení rozdílů mezi jejich životní úrovní a životy ve vyspělých zemích jako Jižní Korea, USA nebo i některé oblasti Číny.

„Vědí, že tyto země více prosperují a jsou vyspělejší, ale nevědí, na jaké úrovni a jak odlišné skutečně jsou. Nemají žádné měřítko. Vše, co vláda říká, jsou lži. Nemají způsob, jak získat informace o situaci v Jižní Koreji nebo Spojených státech,“ konstatoval Kim.

Spolu s otcem uprchli ze země v roce 1997 uprostřed čtyřletého hladomoru a ekonomické krize. Kvůli potížím tehdy podle odhadů zemřelo mezi 240 tisíci a 3,5 miliony Severokorejců. V KLDR přitom žije 22 milionů obyvatel.

Sám Kim loni říkal listu International Business Times, že i on a jeho rodina považovali před útěkem omezení svobod za normální. Až když přijel do Jižní Koreje, zjistil, jak moc nešťastný byl. Aby pomohl ostatním, kteří v KLDR zůstali, založil Kim organizaci Lidé za úspěšné korejské znovusjednocení. Ta upozorňuje na problémy s dodržováním lidských práv v zemi a pomáhá uprchlíkům přizpůsobit se životu v Jižní Koreji.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1