Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Severokorejcům hrozí kvůli letošní neúrodě a sankcím hladomor, bojeschopnost armády klesá

Severokorejcům hrozí kvůli letošní neúrodě a sankcím hladomor, bojeschopnost armády klesá

Silná severokorejská armáda? Kim Čong-un se sice snaží přesvědčit Donalda Trumpa i celý svět o tom, že KLDR je země, které je třeba se bát, už za několik měsíců by ale bojová síla zdejší armády mohla značně klesnout. Země se totiž potýká letos s velmi špatnou úrodou a objevují se obavy, aby se neopakoval hladomor z 90. let, při kterém zemřel dle odhadů asi milion Severokorejců.

Severní Koreu zasáhla letos rozsáhlá sucha. Společně s rozšířením sankcí kvůli agresivní jaderné politice tak zemi začíná pozvolna hrozit hladomor. Dle odhadů bude letošní sklizeň až o třetinu menší oproti loňsku. Země se ale snaží od tohoto problému odvracet pozornost. Nejdůležitějším tématem jsou stále napjaté vztahy s Washingtonem a není proto možné, aby země jakkoli ukázala svoji slabinu. Nedostatek se však brzy možná podepíše i na bojeschopnosti armády. 

„Je tu příliš mnoho vojáků, které je třeba nasytit,“ popisuje listu The Guardian japonský dokumentarista Jiro Ishimaru. Zdejší armádu prý tvoří asi milion vojáků. A ti už nyní začínají s jídlem obchodovat na černém trhu.

„Armádní velitelé se snaží vyšší příděly jídla svých vojáků prodávat na tajných trzích, takže na obyčejné muže ve službě už moc nezbývá,“ tvrdí Ishimaru. Bojeschopnost Kimovy armády tak může být mnohem slabší, než se navenek prezentuje. Vyostřená situace se Spojenými státy zároveň pomáhá vůdci KLDR odvést pozornost obyvatel od hrozící katastrofy.

„Tohle přesně Kim Čong-un chce. Ukazovat sílu a soudržnost. V jiné zemi by kvůli nedostatku jídla vypukly protesty, ale ne v Severní Koreji,“ vysvětluje režisér. Předpovědi však vypadají tragicky. Zásoby jídla nesnižuje pouze letošní nedostatek srážek, ale i přísnější sankce, které se na zemi snesly kvůli agresivním testům raket.

Úroda přitom letos může být nižší až o celou třetinu. V zemi, kde se většina populace věnuje zemědělství, tak nepříznivé počasí může v následujících měsících způsobit humanitární katastrofu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1