Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Seznam oligarchů: Strašák a signál Putinovi. Trump dělá, jen co musí, míní expert

Americké ministerstvo financí zveřejnilo očekávaný seznam 96 ruských oligarchů s majetkem vyšším než miliarda dolarů a 114 politiků úzce napojených na prezidenta Vladimira Putina. Na rozdíl od předešlých dokumentů zahrnuje takzvaný „Putinův seznam“ poprvé celou vládu včetně premiéra Dmitrije Medveděva nebo ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Navzdory očekávání však americká administrativa na jmenované nové sankce neuvalila a opatrná je zatím i reakce Moskvy. Podle odborníka na ruskou politiku Jana Šíra má mít seznam hlavně odstrašující účinek a nelze vyloučit ani to, že uvalení dalších sankcí nebude následovat. Co dnešní krok znamená pro americko-ruské vztahy, které jsou už tak na ostří nože?

Dokument, který je označován jako Putinův seznam, obsahuje víc než dvě stovky jmen, ovšem kromě jednoho – ruského prezidenta Vladimira Putina. Jinak v něm jsou ale zahrnuté všechny osobnosti na něj úzce navázané, a to včetně kompletní ruské vlády, šéfů obou komor parlamentu nebo představitelů silových struktur. O nic méně zajímavou skupinou jsou byznysmeni, jejichž majetek převyšuje jednu miliardu dolarů.

Americké ministerstvo financí však pustilo na veřejnost jen část zprávy, kterou pro Kongres vyhotovilo. „Problém je v tom, že my nevíme, co je v té utajované části – tam jsou například podrobnosti ohledně vyšetřování a co víme, měl by tam být naznačen i případný další postup, který se nabízí,“ řekl pro INFO.CZ odborník na Rusko a východní Evropu Jan Šír z Fakulty sociálních věd univerzity Karlovy.

Přestože se původně čekalo, že na jmenované osoby budou uvaleny také další americké sankce, k ničemu takovému nedošlo. Na záhlaví dokumentu je však uvedeno, že je seznam „v souladu se zákonem o působení proti nepřátelům USA“, který v létě schválil americký Kongres a na základě kterého jsou sankce uvaleny kromě Ruska také na KLDR a Írán.

„Ten kalkul zřejmě spočívá v tom, že už je to zveřejnění de facto nepřátel Ameriky, protože ta zpráva byla vydaná v souladu se zákonem o boji proti nepřátelům USA skrz sankce, kam byly zařazeny Rusko, Severní Korea Írán. Seznam tedy slouží jako odstrašující moment pro zahraniční entity, které by s těmito lidmi chtěly mít co dočinění nebo obchodovat,“ vysvětluje Šír, proč nové sankce nakonec uvaleny nebyly.

Směrodatný je přitom sankční zákon, díky kterému má americká exekutiva vyhrazeno právo postihovat ty, kteří by s ruskými hříšníky na seznamu vedli byznys. „Sankce, to je hra na delší dobu, a zatím v USA asi nedospěli k závěru, že je třeba je utužovat,“ dodává Šír s tím, že zavedení dalších postihů ale stále může následovat.

Trump nedělá nic, co by nemusel

Podle Šíra je zveřejněný seznam zajímavý v tom, že na něm figurují všichni představitelé ruského vedení. V předešlých dokumentech se totiž objevovali v podstatě jen šéfové silových struktur, kteří nesli přímou odpovědnost za ruské agresivní chování v podobě okupace Krymu nebo rozpoutání války na východě Ukrajiny.

720p 360p
Rusko vs. USA

Kromě politických představitelů však v dokumentu figuruje řada známých byznysmenů, jako je miliardář Roman Abramovič, zakladatel antivirové společnosti Jevgenij Kasperskij nebo generální ředitel banky Sberbank Herman Gref. Právě podnikatelé a jejich obchody v zahraničí zařazení jména na seznam silně pocítí. A nejen oni – kvůli napojení na Putinův režim se na komplikace musí připravit i samotný Kreml.

„Zařazení jména na seznam znamená, že jsou předmětem amerického vyšetřování, které se týká nelegálních finančních toků a pro konkrétního jedince to kromě ohrožení reputace znamená i finanční ztráty. Dotyčný byznysmen dnes může uskutečňovat svoje aktivity, díky kterým to dotáhl tak daleko, že se stal jedním z nejbohatších lidí v Rusku – je tam přes 90 lidí s majetkem odhadovaným na víc než miliardu dolarů,“ říká Šír.

Vzhledem k takto obrovskému objemu majetku je podle odborníka z Univerzity Karlovy iluzorní si myslet, že by k němu ruští miliardáři mohli přijít legálně a bez pomoci stávajícího ruského vedení. Část těchto finančních toků tak může sloužit vládnoucímu režimu. „Takže je to samozřejmě další ztráta, další náklad a zároveň signál všem kolem Vladimira Putina, který jako jediný nebyl do toho seznamu zařazen, aby si ruské politické elity uvědomily, že podpora tohoto kurzu na ně bude mít těžké dopady v podobě finančních ztrát,“ říká Šír.

Rozhodnutí americké administrativy nepřipojit k seznamu nové sankce je podle některých kritiků další známka Trumpova mírného postupu vůči Moskvě. Ta se naplno projevila právě při projednávání sankčního zákona loni v létě, kdy s jeho podpisem americký prezident dlouho otálel.

„Trump rozhodně vůči Moskvě nedělá z vlastní iniciativy nic, co by jinak nemusel. Za Trumpa došlo k nejvýraznějšímu zpřesnění sankcí loni v létě, a to v rámci kongresového zákonu o boji proti nepřátelům Ameriky skrz sankce. Do té doby byly sankce uvalovány hlavně prostřednictvím exekutivních příkazů a v létě došlo k tomu, že sankce související s Krymem, válkou na východě Ukrajiny nebo vměšováním se do amerických prezidentských voleb dostaly podobu zákona. Trump to podepsal, protože musel – jinak by podle mého názoru poutal pozornost, jako že je zastáncem Moskvy, a to právě proto, že čelí vyšetřování v USA a že se také díky ruskému zasahování vlastně stal prezidentem,“ tvrdí Šír.

Rusko hledá viníka na druhé straně

Ať už se sankcemi, nebo bez nich, sestavení a zveřejnění „Putinova seznamu“ jistě zanechá další škraloup na už tak napjatých vztazích mezi oběma velmocemi. „Na vyhodnocování zprávy je zatím brzy, protože zatím nevíme, jestli nějaké další sankce ještě nebudou následovat. Zatím to ale americká administrativa popírá s tím, že je momentálně nechystají,“ říká Šír s tím, že si musíme ještě počkat na reakci Moskvy.

První reakce přišla od mluvčího Vladimira Putina Dmitrije Peskova, který na seznamu také figuruje. „Zveřejnění tak rozsáhlého seznamu všeho a všech může poškodit dobré jméno našich firem, našich byznysmenů, našich politiků a členů vedení,“ uvedl Peskov podle agentury TASS. Sám Putin označil seznam za nepřátelský akt a zavtipkoval, že se ho dotklo, že na něm také není. Řekl, že Moskva zatím nebude reagovat odvetnými sankcemi, ale má je v záloze.

Tento seznam jsme očekávali a nebudu tajit, že jsme byli připraveni učinit odvetné kroky, a to závažné, které by naše vztahy přivedly na zcela nulovou úroveň. Těchto kroků se prozatím zdržíme,“ prohlásil ruský prezident.

Reakce mluvčího Kremlu, který už včera hlásal, že by případné zveřejnění sankční seznam bylo vnímáno jako snaha Washingtonu ovlivnit březnové prezidentské volby v Rusku, je však podle Šíra standardní PR a obranná reakce Moskvy. „Je tu snaha hledat viníka na druhé straně nebo snaha tento krok zesměšnit a bagatelizovat jako neúčinný. Zároveň to slouží jako stmelující prvek pro ruskou společnost a elity v Moskvě,“ říká odborník, podle kterého je postup Spojených států vůči Rusku vzhledem k jeho agresivní politice nezbytný.

„Musíme si uvědomit, že to drastické ochlazení vztahů nemá kořeny na americké, ale na ruské straně a ty sankce jsou odpovědí na pokračující a stupňující se ruské nepřátelské a nezákonné aktivity – nejen vůči USA, ale také vůči americkým spojencům a samozřejmě vůči ruským sousedům. Je nutno říct, že tyto aktivity velice často představují porušení mezinárodního práva a Amerika na to nějakým způsobem reaguje. Kdyby to nedělala, tak by v Moskvě mohli dospět k názoru, že je toto chování je akceptovatelné a ve světě pro něj mají pochopení,“ uzavírá Šír.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1