Skandál v BMW: Zaměstnanci nesměli mluvit turecky. Zákaz unikl na veřejnost a řeší ho celé Německo | info.cz

Články odjinud

Skandál v BMW: Zaměstnanci nesměli mluvit turecky. Zákaz unikl na veřejnost a řeší ho celé Německo

V mnichovské pobočce automobilky BMW dostali zaměstnanci tureckého původu nařízení, že během práce i odpočinku ve firmě nesmějí mluvit jinou řečí než němčinou. Poté, co si pracovníci stěžovali na „jazykovou“ diskriminaci, se vedení podniku od zákazu distancovalo. Případ ale vyvolal v celém Německu rozsáhlou celospolečenskou diskusi.

O případu jako první informoval německý deník Bild. Podle deníku vedoucí výroby v pobočce BMW v Garchingu u Mnichova zakázal dvaceti tureckým dělníkům mluvit po dobu trvání pracovní směny turecky. Zdůvodnil to stížností jednoho z německých zaměstnanců, který se údajně dozvěděl, že ho turečtí kolegové pomlouvají a „kují proti němu pikle.“ A to prostřednictvím domluvy v turečtině, které on sám nerozumí.

V závodě Garchin pracuje celkem 100 lidí, z toho pětina je tureckého původu. Mistr spor vyřešil po svém. Tureckým pracovníkům zakázal používat turečtinu jak při práci, tak při obědě nebo odpočinku v prostorách závodu. Navíc turecké zaměstnance postavil do jedné směny, aby se co nejméně dostávali do styku s ostatními zaměstnanci.

Odezva na sebe podle Bildu nenechala dlouho čekat. Turečtí zaměstnanci si stěžovali na pracovní radě firmy a personálním oddělení. A případ se dostal i na veřejnost. Vedení koncernu BMW potvrdilo, že stížnost oficiálně řešilo, ovšem zároveň odmítlo, že by „zákaz používání“ turečtiny byl běžnou součástí oficiální firemní kultury. Údajně se jednalo o ojedinělý exces a nedorozumění. „Zaměstnancům skupiny BMW není žádným způsobem předepisováno, v jakém jazyce by měli vést soukromé rozhovory,“ uvedl koncern v tiskovém prohlášení.

Zároveň ale mluvčí koncernu potvrdil, že zaměstnanci byli na pracovním pohovoru, kde se celá záležitost řešila, požádáni, aby o věcech, týkajících se práce, diskutovali v němčině. „Tam, kde spolu pracují lidé různých národností, je to jediný možný způsob, jak zajistit, aby všichni zaměstnanci byli na stejné úrovni,“ uvedl firemní mluvčí.

I když by se z celkového pohledu mohlo jednat o bezvýznamnou „marginálii“, vyvolal případ v Německu až nečekaně velkou pozornost, v různých formách o něm informovala prakticky všechna média a internetové servery. A to možná kvůli tomu, že otázka firemní jazykové kultury se stává nejen v Německu stále citlivější záležitostí.

V Evropě už dnes neexistuje prakticky žádná velká výrobní firma, která by nezaměstnávala zahraniční dělníky nebo zaměstnance, kteří doma mluví jinou řečí, než jaký je oficiální jazyk země. Výrobními halami zní ukrajinština, ruština, turečtina, rumunština, španělština, což často vede i k vytváření různých „spolků“, nedorozuměním, pocitu, že jedni pomlouvají druhé a dalším nepříjemnostem. A kde se zaměstnanci necítí dobře, klesá produktivita práce.

Jenže jak tomu zabránit? Mistr v pobočce BMW to vyřešil tak, že nařídil zaměstnancům, aby mluvili buď německy nebo vůbec. A pokud němčinu dobře neovládají, měli by využít tlumočníka, který rozumí oběma řečem. Jenže tento způsob jazykové kultury se s velkým pochopením nesetkal. Co tedy jiného?

Například ministryně německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska pro integraci Serap Gülerová (CDU) vyjádřila pochopení pro obě strany. „Lidem nikdy není příjemné, když v jejich přítomnosti, ať už v práci nebo soukromé sféře, někdo hovoří jazykem, kterému nerozumějí. To je právem vnímáno jako neuctivé jednání,“ uvedla Gülerová, která je po rodičích sama tureckého původu.

Zákaz používání turečtiny na pracovišti ale považuje za přehnaný. „Existují jistě jiné způsoby, jak oslovit zaměstnance a dát jasně najevo, že požadovaný jazyk během pracovní směny je ten, kterému každý rozumí. Například podle interního pravidla shody,“ řekla Gülerová. Mnoho společností na celém světě podle ní používá jako pracovní komunikační jazyk angličtinu. Nemusí přitom jít o důkladnou znalost jazyka, ale pouze o základní slova a fráze, využitelné v práci.

Odbory jsou však přesvědčeny o tom, že jakákoliv jazyková omezení ohrožují svobodu zaměstnance a zavánějí diskriminací. „Každý si může mluvit řečí, jakou má rád. V toleranci a rozmanitosti je síla našich podniků,“ napsalo v tiskovém prohlášení vedení bavorských odborů IG Metall.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud