Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Škola zónou násilí. Děti nosí sekery i samurajské meče, s nožem do lavic usedli i pětiletí

Škola zónou násilí. Děti nosí sekery i samurajské meče, s nožem do lavic usedli i pětiletí

Britská policie je šokovaná nárůstem případů, kdy děti přišly do školy se zbraní. Jen během loňského roku učitelé v Anglii a Walesu ve školách zabavili 2 500 zbraní včetně seker, samurajských mečů a vzduchovek. Oblíbenou zbraní jsou mezi žáky nože, které se najdou v jednom z pěti nahlášených případů. Problém se nevyhýbá ani těm nejmenším – hrozivé čepele do školy loni přinesly i pětileté děti. Informoval o tom deník The Independent

Od loňského školního roku bylo podle policie dětem zabaveno celkem skoro 2 600 zbraní. Z toho jen v období 2016/2017 bylo případů tolik, že se oproti dřívějšku jedná o nárůst o 20 %. Čísla jsou ale ve skutečnosti nejspíš mnohem vyšší, protože některé policejní složky odmítly poskytnout potřebné informace.

Za největší problém policie považuje časté nošení nožů u dětí. Právě tyto zbraně jsou totiž nejčastěji součástí kriminality mladých v ulicích v okrajových čtvrtích Londýna.  

„Rodiče, učitelé a žáci jsou těmito údaji skutečně znepokojeni. Musíme začít jednat, abychom zajistili, že se tato kriminalita nerozšíří z ulic i do tříd,“ říká Patric Green z iniciativy Ben Kinsella Trust, která ve spolupráci se školami pomáhá zvyšovat povědomí o kriminalitě.

„Podle našich zkušeností mnoho mladých lidí nerozumí nebezpečí spojenému s nošením nože. Mnoho z nich, kteří byli třeba šikanováni, se rozhodlo začít ho nosit jako ochranu,“ dodává.

Kromě nožů byly nejčastějšími zbraněmi nalezenými u dětí policejní obušky nebo kovové tyče, celkem 26 případů však tvořily také střelné zbraně jako jsou vzduchové pistole. Zarážející je však věk dětí – nejméně 47 z nich bylo mladších 10 let. Třem dětem, které usedly do školní lavice s nožem, bylo dokonce pouhých pět let. Ředitelé nenechávají problém bez odezvy – kvůli nošení zbraní do škol bylo vyloučeno celkem 2100 dětí.

Školy si jsou vědomy, že se problému samy nezbaví, pomocnou ruku jim proto podávají policisté. „Školy úzce spolupracují s policí na ochraně a výchově svých žáků. V některých případech jsou policisté dokonce rozmístěni ve školách,“ říká generální tajemník asociace ředitelů škol Geoff Barton s tím, že tam, kde je to potřeba, žáky prohlížejí i za pomoci detektorů kovů.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1