Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Skotsko chce mluvit do brexitu. Jak zasáhne do sporu britské vlády a soudců?

Skotsko chce mluvit do brexitu. Jak zasáhne do sporu britské vlády a soudců?
 

Skotská premiérka Sturgeonová nehodlá připustit rozhodování ve stylu „o nás bez nás“. Po rozhodnutí soudu, že brexit nelze spustit bez souhlasu parlamentu, Londýnu vzkazuje, že její regionální kabinet má k tématu také co říct.

 

Větší komplikace si britská premiérka Mayová asi jen těžko mohla představit. Po tom, co vrchní soud zlomovým verdiktem rozhodl, že aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy – faktický start britského odcházení z EU – nemůže vláda spustit sama, přichází další překážka. Skotové se do případu hodlají vložit právní cestou s cílem vyvolat následně hlasování i ve svém parlamentu.

„Aktivace článku 50 přímo ovlivní zájmy Skotska a zbaví Skotsko jeho práv a svobod.“
Nicola Sturgeonová, premiérka Skotska

Jaká je představa Skotska?

Sturgeonová vyzvala britskou premiérku Mayovou, aby dostála slibům, že bude Skoty brát jako rovnocenné partnery. O jejich právech se podle ní nemůže rozhodovat na dálku z Westminsterského paláce nebo z Downing Street 10.  

Ve Skotsku, které má regionální vládu a parlament, hlasovalo v červnu pro další členství v unii 62 procent voličů.

Premiérka Sturgeonová zdůrazňuje, že jejím cílem není veto rozhodnutí o brexitu. Očekává se, že přijde s vlastním plánem, který by Skotsku mohl zachovat přístup na jednotný evropský trh, i v případě, že by jako součást Spojeného království z Unie odešlo.

Z Londýna naopak zní kritika, že Skotové blokují rozhodnutí demokratické většiny. 

Co bude dál?

Soudní zlom v dramatu s názvem Brexit přišel 3. listopadu. Právě tehdy vrchní soud nařídil vládě, že musí brát parlament v potaz. Dal jí ale také prostor pro obranu:

  • Nejvyšší soud si pro odvolací jednání vyčlenil termín od 5. do 8. prosince
  • Premiérka Mayová stále počítá s aktivací článku 50 do konce března 2017
  • Samotný brexit bude od chvíle zahájení více než dvouletým procesem

O dalším vývoji se premiérka Mayová radila minulý týden se špičkami Evropské unie a předními evropskými politiky. Bez zásadních zvratů. Stanovisko zbytku osmadvacítky zůstává prosté: vyřešit brexit co nejrychleji a neprotahovat zbytečně nejistotu. Politickou i na světových trzích. 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1